Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

Pojem občanství a jeho typy

• občanství státní

  • o státním občanství se hovoří jako o:

1. právním vztahu (od společenské smlouvy – vymezuje práva a povinnosti jedince a státu)

2. právním stavu (občanství je právním statusem jedince, ze kterého plynou práva a povinnosti)

3. zvláštním subjektivním právu (vzniká právní nárok na jeho nabývání nebo zachování)

4. svazku (souvisí s poddanstvím – spojení FO a vrchnosti, apod.)

   • příslušnost

   • příslušnost PO ke státu = přináležitost

   • mezinárodní právo – příslušník = FO, která je st. občanem smluvního státu / PO, která má sídlo na území smluvního státu

   • další členění: vnitřní (citizenship;) a vnější (nationality); problém: vícenásobného občanství

   • další pojmy:

1. obecný pojem obč. (charakterizuje zvláštní vztah FO a státu)

2. funkcionální pojem obč. (charakterizuje jako občana někoho, kdo jím ve státoobčanském smyslu není / nebyl)

   • občanství federativního státu X občanství členského státu federace

   • pojetí občanství jako statusu znamená, že někomu je připsáno určité postavení / stav, se kterým jsou spojena určitá práva, nelze však předem vymezit která, neboť se mohou měnit

• Občanství je status, se kterým stát spojuje určitá práva a povinnosti FO, které jsou v důsledku poskytnutí tohoto statusu právně vynutitelné. Na základě udělení tohoto statusu proto vzniká zvláštní právní vztah FO a státu, jehož předpokladem je občanství. V jeho důsledku vzniká časově trvalý, místně neomezený právní vztah FO a státu, který je proti vůli FO zpravidla nezrušitelný, na jehož základě vznikají jeho subjektům vzájemná práva a povinnosti.

  • vyznačuje se:

  • trvalostí vztahu (časovou, územní)

  • výlučností (nerespektuje existenci obdobného vztahu k jinému státu)

  • personalitou (stát může svým občanům bez ohledu na to, kde se nacházejí)

  • bezprostřednosti

  • efektivitou (nárok na účinnou ochranu ze strany státu, které se lze dovolat)

  • rovností (všichni občané mají stejná práva a povinnosti)

• občanství na úrovni samosprávných celků

  • zprostředkováno státem a zákony, cestou k zániku je změna bydliště

  • volební právo do orgánů, právo vykonávat veřejné fce, právo iniciativy

  • je příkladem nuceného svazku (vzniká ze zákona, nelze se ho vzdát)

• občanství supranacionálního celku

  • nejen mezi jedincem a státem, ale i jedincem a nadstátním útvarem

  • občanství Evropských společenství

  • nadnárodní celek EU definuje práva a povinnosti svého občanství

  • nenahrazuje občanství členského státu, pouze je doplňuje

  • EU rozlišuje práva všech a práva svých občanů

  • ve významu občanství EU je zakázána diskriminace, své občany zvýhodňuje

Obsah občanství

• ovlivněn časově, ekonomicky, ideologicky, demograficky, atd.

• vyjadřuje trvalou příslušnost osoby ke státu, kterou nelze libovolně měnit

• obsah je určen zákonodárstvím daného státu (nevměšuje se do záležitostí jiných států)

• vícestranné smlouvy- řeší problémy více občanství