Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

Starověké Řecko

• první historické kořeny některých z těchto práv a svobod

• uvědomování si významu jedince, individuality, vlastností a ctností

• zejména šlo o hledání co nejvýhodnějších forem vlády, či moudrých vládců

• znali formální rovnost občanů, právo hovořit rovnoprávně na sněmu, volitelnost úřadů, existenci opozice, veřejnou kritiku atd.

Stoikové

• řečtí (Zénon, Kleanthés) nebo římští (Seneca, Marcus Aurelius)

• uvažují o vrozených právech (i povinnostech), protože všichni lidé jsou součástí jednoho světa a mají stejný rozum

Křesťanství

• rovnost lidí je odvozena od toho, že všichni jsou božími dětmi

• poté, co církev získala mocenské pozice, opouští myšlenky majetkové rovnosti

• zůstávají rysy solidarismu, lásky, bratrství atd.

Středověk

• výrazné uplatňování privilegií poskytovaných šlechtě a městům (často dohoda panovníka a stavů, vzorem pro teorii společenské smlouvy)

• přirozenoprávní teorie

→ rozpracovaly myšlenku práva na odpor, na vzpouru, v případě, že vládce překračuje určitá pravidla)

→ zdůvodňováno teorií dvou mečů, kdy panovník porušil své náboženské povinnosti nebo porušením

společenské smlouvy

• náboženské války vedly k postupnému uznání svobody vyznání (jeden z prvních projevů lidských práv)

• ve Španělsku vedly kolonizační války k odporu proti otroctví

• F. Vasquez zdůrazňuje práva člověka včetně svobody a označuje je jako nepromlčitelná a nezadatelná

Novověk

• společenská smlouva: výrazný zdroj myšlenky lidských práv; podle nich lidé svobodní a rovní mezi sebou uzavírají smlouvu o sdružení a na jejím základě se podřizují vládci, který ale může vládnout jen v určitých hranicích; podle Locka jsou to práva na život, svoboda a majetek

• teorie dělby moci: Montesquieu v 18. století, podle něj neexistuje svoboda, pokud je moc koncentrovaná

Teorie v praxi

• projevem byly různé panovnické dokumenty, např. roku 1188 svolal Alfons IV. poprvé Cortesy (shromáždění stavů a měst) a uznal obyčejová práva obyvatel, právo na řádný proces, nedotknutelnost života, domu nebo vlastnictví, právo stavů na spoluúčast při rozhodování o válce

• Magna Charta libertatum: 1215, původně se vztahovala jen na svobodné lidi; Jan Bezzemek uznal svobody a svobodné obyčeje Londýna, měst a přístavišť, který měly do té doby, dále stanovil, že nikdo nesmí být zatčen, uvězněn nebo vypuzen jiným způsobem než na základě zákonného soudu osob sobě rovných nebo podle zákona

• Augšpurský mír 1555, Edikt nantský 1598

• právní dokumenty s dosahem pro každého: např. Petition of Rights 1628 (umožňuje panovníkovi výběr daní jen se souhlasem parlamentu, právo na řádný proces atd.)

• ucelené koncepce lidských práv (katalogy): od 18. století, snaha jednak o obecnost, jednak závazek státu dodržovat práva a svobody a zároveň je chránit; např. Virginská deklarace 1776 (všichni lidé jsou od přírody stejně svobodní a nezávislí a požívají určitá vrozená nezadatelná práva jako život a svobodu atd.), Prohlášení práv člověka a občana 1789

• Obecný občanský zákoník 1811: poprvé tato práva na našem území, mimo jiné zakazuje otroctví a nevolnictví