Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• dále se do složení parlamentu promítají hlediska spjatá se splněním nároků na výkon funkce a podmínkami volitelnosti, může tak jít o následující aspekty

• federativní: je zaručeno zastoupení každého konstitutivního prvku federace bez ohledu na jeho velikost

• národnostní: může se přihlížet k národnostnímu složení

• politické: v demokratickém státu závisí na výsledku voleb

• pohlaví: např. že ženy nemohou být voleny

• rotace: je stanoveno, že táž osoba může být poslancem pouze jednou nebo dvakrát po sobě

• věk: je stanovena věková hranice pro nabytí funkce, zpravidla pro druhou komoru (senát) je předepsán věk značně vyšší

• vzdělání: výjimečně je požadováno dosažení určitého vzdělání, popř. gramotnost

• náboženství: možnost složení jen z určitého náboženství

Struktura parlamentu

• zpravidla jsou jednokomorové, ale zejména ve federativních státech existují dvoukomorové (bikamerální), v takovém případě je druhá komora prostředkem pro zastoupení členských států federace

• pro unitární státy je vzorem anglický parlament, ve kterém došlo 1341 k rozdělení na Sněmovnu obcí a Sněmovnu lordů (za účelem vzájemné kontroly činnosti)

• vícekomorový parlament existoval např. v Jugoslávii (měl 7 komor)

• někde také existují souběžně s parlamentem různé ekonomické a sociální komory

Vnitřní organizace parlamentu

• je dána kolegiální povahou parlamentu, není možné, aby při větším počtu poslanců projednávali všichni všechny otázky, činnost je potřeba organizovat

• každý parlament má své řídící (zpravidla monokratické – speaker nebo kolegiální – organizační výbor) a pomocné orgány (výbory a komise, zvláštním druhem jsou ty orgány, které slouží k výkonu jeho kontrolní funkce – vyšetřovací komise)

Pravomoc parlamentu

• základními formami činnosti jsou činnost zákonodárná a ústavodárná, vrcholné řízení a kontrola

• tyto činnosti parlament vykonává prostřednictvím aktů pravomocí, kterými je vydávání obecně závazných normativních aktů (zákony, ústava) a individuálních právních aktů (vyjádření nedůvěry vládě, volba hlavy státu atd.)

Působnost parlamentu

• pravomoc parlamentu může být uplatněna jen v rámci určitých společenských vztahů, má vždy rozsah daný subjekty, prostorem, časem a objekty těchto vztahů

• rozlišujeme osobní, časovou, prostorovou působnost a působnost věcnou, kterou lze členit na:

• ústavodárnou

• zákonodárnou

• organizační a kreační (ustavování státních funkcionářů)

• iniciativně politickou (jednání o základních otázkách vnitřní a zahraniční politiky, dávání směrnicí vládě)

• kontrolní (kontrola ústavnosti a zákonnosti atd., pokud není svěřena soudům)

• soudní (v případě, že je mu svěřena pravomoc rozhodovat o závažných přestupcích nejvyšších státních funkcionářů - impeachment)

• vnitřní (oblast parlamentní autonomie – jednací řád, vydání poslanců k trestnímu stíhání, finance)