Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• negativní: spočívá v existenci individuální svobodné sféry sloužící k uspokojování individuálních účelů

• pozitivní: stát přiznává jednotlivci právní způsobilost k využívání státních institucí v podobě pozitivních nároků (státní občanství, právní rovnost)

• aktivní: činnost státu je možná jen prostřednictvím individuálního jednání, jednotlivci je přiznána způsobilost vystupovat ve prospěch státu (volič, úředník)

• pasivní: je nemožné, aby existovala státem neomezená osobnost; z toho plyne povinnost určitých plnění ve prospěch státu v podobě základních povinností

Projevují se ve zvláštních funkcích

• funkce základních práv a svobod je působení na společenské vztahy

• funkce omezení státní moci: může být uplatňována jen v případech, mezích a způsobem stanovených zákonem

• funkce nároku na přispění ze strany státu: na jeho pomoc v souladu s jeho možnostmi, zejména u práv hospodářských, sociálních a kulturních

• zajištění účasti jednotlivce na správě veřejných záležitostí

• vytvoření záruk vlastní realizace: úprava základních justičních práv, které slouží k tomu, aby byla vymahatelná; nutná je existence nezávislého soudnictví, institut zákonného soudce, právo na právní pomoc atd.

Jsou vymahatelné vůči státu prostřednictvím nezávislé soudní moci

• často svěřeno ústavou soudní moci

• institut výhrady zákona: možnost zákonodárce zúžit základní práva, v minulosti to byla ale ochrana před zásahy výkonné moci

• formální výhrady zákona

• materiální výhrady: kromě potřeby vydání zákona váže zákonodárce určitým obsahovým omezením

Představují současně objektivní ústavní hodnoty

• stát je jimi ve své činnosti vázán

• nejde o plnění státu vůči jednotlivcům, ale vůči všem jako celku

• mohou sloužit jako měřítko např. při rozpuštění politické strany, pro stanovení konkrétní výše životního minima atd.

Vytvářejí záruky existence určitých institucí a institutů

• např. politických stran, občanských sdružení, odborů, církví

Základní práva v rámci nadnárodního společenství

65. Klasifikace základních práv a svobod

Klasifikace základních práv a svobod

• existuje značné množství klasifikací, která slouží k poznání jejich povahy

• existuje značné množství klasifikačních kritérií, která spočívají zejména ve formě ústavního zakotvení, předmětu ústavy, obsahu, funkcích, subjektech, adresátech atd.

podle pramenů a právní síly

• základní práva a svobody jsou obsažena v

→ ústavních předpisech

→ mezinárodních smlouvách

podle subjektů a adresátů

• dělíme je na práva všech, práva občanů, cizinců, právnických osob a určitých sociálních skupin (ženy, mladiství, tělesně postižení atd.)

• také existuje členění na práva lidská, politická a sociální