Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Organizační pravidla činnosti parlamentu
časová pravidla činnosti: vymezují časový úsek, ve kterém může parlament realizovat své pravomoci a působnost – volební období (pro neprojednané a nedokončené otázky platí princip diskontinuity), období, kdy lze konat schůze parlamentu
procedurální pravidla činnosti: určují postupy, kterými dochází parlament ke svým rozhodnutím a obecná procedurální pravidla (svolávání schůzí, zahájení jednání, hlasování, zápisy atd., zvláštní procedurální pravidla (interpelace a otázky, zákonodárný proces, postupy při jednání o důvěře vládě atd.)
70. Právní status člena parlamentu
promítá se v něm dvojí komplex otázek – charakter mandátu a charakter sboru, jehož je členem
Charakter poslaneckého mandátu
je dán jeho vznikem (volba, jmenování, dědičnost), obsahem, který vymezuje vzájemný vztah mezi poslancem a voliči (imperativní, volný a stranicky vázaný mandát) a zánikem (celá řada způsobů)
právní status je dán souhrnem práv a povinností poslance
Práva poslance jako člena kolegiálního orgánu
jsou založena na vzájemné rovnosti poslanců a předpokladem parlamentu jako orgánu, kde se rozhoduje po vzájemné poradě rovnoprávných reprezentantů voličů
k právům poslance náleží
→ volební právo do orgánů parlamentu
→ práva spojená s vystupováním na půdě parlamentu (faktická poznámka, pozměňovací návrhy atd.)
→ právo aktivní účasti na jednání orgánů, kde není členem
→ právo podávat skupinové návrhy
Práva poslance vůči orgánům mimo parlament
-
tradiční poslanecká práva vůči orgánům výkonné moci
→ právo na informaci (požadovat podklady a vysvětlení např. od členů vlády)
→ právo na intervenci (právo na přijetí, upozorňovat na porušení zákonnosti, pracovní kázně atd.)
→ právo interpelovat a klást otázky vládě a jejím členům ve věcech jejich působnosti, někdy se jedná i o
jiné funkcionáře
Právo vytvářet poslanecká sdružení
-
osamocený poslanec nemá šanci na prosazení nějakého návrhu, je lepší kolektiv, někdy se poslanci sdružují z hledisek regionálních
-
takové skupiny mají jednacími řády určená práva
-
nejvýznamnější jsou parlamentní frakce a poslanecké kluby, což jsou sdružení poslanců zvolených na určité kandidátní listině nebo hlásících se k určitému politickému směru
-
zpravidla je stanoven minimální počet poslanců, kteří mohou klub či frakci vytvořit
-
kluby mají často nárok na finanční a materiální podporu od státu
-
další formou mohou být skupiny Meziparlamentní unie, pokud je daný parlament jejím členem
Právo poslanecké imunity
procesní: poslance nelze trestně ani kárně stíhat v době výkonu mandátu bez souhlasu sněmovny
materiální: zajišťuje svobodu vystupování poslanců, nelze je stíhat pro hlasování, za výroky jen disciplinárně, nelze je stíhat kázeňsky, ani v přestupkovém řízení, zpravidla se označuje jako idemita
další imunitní oprávnění: právo odepřít svědectví, úkony podle trestního řádu v budově parlamentu jen se souhlasem jeho předsedy atd.