Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• Mezinárodní pakt o občanských a politických právech zřízený Výborem pro lidská práva: projednává hlavně stížnosti jednoho státu na jiný, který neplní své smluvní závazky

• Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech: povinnost smluvních stran předkládat zprávy o přijatých opatřeních a o pokroku dosaženém při dodržování práv uznaných tímto paktem

• Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace

• Výbor pro práva dítěte, Výbor proti mučení

67. Postavení cizinců

Postavení cizinců

• státní moc je vykonávána nejen vůči státním občanům, ale také vůči všem ostatním osobám, které se na území daného státu nacházejí (tj. osoby jiného státu nebo bezdomovci)

Cizinecké právo

• důležitá součást práva veřejného

• převážná část jeho norem spadá do práva správního, mezinárodního a trestního, ale vyskytuje se i v právu ústavním

Doba liberalismu

• vůči cizincům se vyvinul postoj, že jsou jim zaručeny všechna práva mimo politických

Současnost

• OSN se snaží vůči cizincům prosadit princip nevzájemnosti (nevázat poskytnutí práv na postup jejich domovského státu), nediskriminace (umožnit co nejplnější právní postavení) a totální ochrany

• v mezinárodním právu se cizinecký režim klasifikuje na tyto skupiny

• minimální standard: vyjadřuje obecnou úroveň práv cizince, pod kterou by zákonodárství určitého státu nemělo nikdy klesnout, zahrnuje obecné otázky postavení cizince, tj. zaručení základních lidských práv a svobod (život, osobní svoboda, soukromí, pohyb, vyznání atd.)

• zvláštní úpravy: vyplývají z mezinárodních smluv mezi státy

• národní režim: cizinci mají mít všechna práva jako občané daného státu s výjimkou těch, která se váží na státní občanství

• zvláštním problémem postavení cizinců v určitém státě je právní režim uprchlíků, kteří zde pobývají na základě poskytnutí práva azylu (zde je rozhodující vnitrostátní právní úprava a úprava v mezinárodním právu, např. Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951)

68. Parlamentarismus – základní otázky

• parlamentní forma vlády patří ve světě k nejrozšířenějším, je výsledkem historického vývoje, ve kterém se postupně upevňovalo postavení parlamentu, a vyvíjely se vztahy k hlavě státu

• existence parlamentu neznamená, že se v daném státě uplatňuje parlamentarismus

• Kelsen: parlamentarismus spočívá v tvoření směrodatné státní vůle kolegiálním orgánem, voleným lidem na základě všeobecného a rovného práva hlasovacího, tedy demokraticky podle principu většiny

• je představován nejen institucionálně vztahy mezi parlamentem, hlavou státu a vládou, ale také určitými pravidly politické hry

Politické předpoklady

• předpokladem jeho existence je základní konsenzus ve společnosti, že právě takový typ vlády bude skutečně realizován

• volební právo a svobodné volby jsou předpokladem vzniku reprezentace lidu přítomného při hlasování o základních otázkách státu a společnosti prostřednictvím reprezentantů v parlamentu

• reprezentativní mandát vzniká z možnosti integrace zástupců lidu při jednání v parlamentu, poslanec není vázán přímo pokyny svých voličů, ale je mu právně uloženo, aby mandát vykonával podle svého nejlepšího vědomí a svědomí

• imperativní mandát je charakteristický pro feudální státy, zástupce voličů je vázán instrukcemi, jak má postupovat a hlasovat

• pluralita politických, ekonomických, sociálních a jiných zájmů ve společnosti a s potřebou jejich reprezentace v politické rovině prostřednictvím politických stran

• existence parlamentních frakcí, poslaneckých klubů

• právo menšiny vystupovat jako legální opozice, která není jen trpěna, ale i uznávána

• princip vlády na čas