Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• d´Hondtův sysém - dělení se provádí řadou čísel 1,2,3 atd.

• Imperialiho systém - stejný jako předešlý, ale vynechává se dělení 1, čímž se zmírňuje výhoda velkých stran (rozdíl mezi dělenými čísly 1 a 2 oproti 2 a 3 se snižuje na polovinu)

• Saint – Laguevův systém - dělí se řadou čísel 1,3,5 atd., používá se u nás v obecních volbách; matematicky je prokázána neutralita vůči malým i velkým stranám, stejně jako jejich sdružování do koalic

• Vyrovnávací metoda - nezačíná se dělit číslem 1, ale až 1,4, čímž se ztěžuje přístup menších stran k prvému mandátu

• Dánský systém - dělí se čísly 1,4,7,10 atd., což do určité míry zvýhodňuje menší strany

58. Formy přímé demokracie (původní a další)

• původem je přímá demokracie formou rozhodování ve starořecké polis

• tato tradice výrazně ovlivnila demokratické teorie 18. století (Rousseau – podle něj se svrchovaná moc nedá zastupovat)

• v 17. a 18. století se v Nové Anglii konaly tzv. town-meetings (městská shromáždění), na kterých se ročně setkávali obyvatelé obcí, aby rozhodovali o zásadních obecních záležitostech (výše daní, rozpočet)

• stejný význam mají dodnes zachovaná shromáždění v pěti malých kantonech ve Švýcarsku

• ale je tu nutnost řešit věci častěji než jedenkrát za rok, ne všechny věci mohou řešit laikové

• v současnosti se uvažuje o tzv. televizní demokracii (televize by umožnila jakési shromáždění a propojení domácností)

• vývoj sahá až do středověku ve Švýcarsku, kde delegáti obcí vysílaní na shromáždění vyššího celku konzultovali body jeho programu a získané poznatky vnášely do jednání

• v celostátním měřítku bylo referenda použito až při schvalování ústavy ve Francii roku 1800

• vlastní procedura je v mnohém podobná volbám, ale je jednodušší tím, že odpadá stadium kandidování; zůstává ale vytváření institucí a zjišťování výsledků, sestavení seznamů občanů atd.

• první zákonodárné referendum proběhlo v roce 1831 v kantonu St. Gallen

• postupně se začalo referendum rozšiřovat i na další otázky, např. přistoupení k nadnárodním organizacím, o vystoupení z federace atd.

• rozdíl mezi referendem a plebiscitem je v tom, že v plebiscitu se zpravidla jedná o vyslovení důvěry nebo nedůvěry nějaké osobě

• obligatorní referendum: je podmínkou platnosti nějakého aktu

• fakultativní referendum: koná se pouze na žádost určitého počtu občanů nebo rozhodne-li tak parlament

• referendum finanční: mají ho některé švýcarské kantony, řeší finanční otázky

• závazné referendum: váže jako každé jiné rozhodnutí státního orgánu či parlamentu

• konzultativní referendum: výsledek nemá závazný charakter a parlament je vázán názorem občanů jen politicky; slouží pouze k tomu, aby se občané mohli vyjádřit, popřípadě i legitimovat nějaký státní orgán k řešení závazné otázky

• referendum předběžné: koná se před tím, než má o věci rozhodnout příslušný orgán

• referendum následné: koná se až po určitém rozhodnutí a je závazné, někdy se označuje jako veto