Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• hovoří se pouze o institucionalizované dělbě moci (máme jen jedinou moc, dělbou mocí nevzniká více moci, je jen jedna)

• formy projevů institucionalizované dělby moci jsou založeny na (horizontální):

jednotě

• systém moci koncentrované, nebo také monistické pojetí výkonu moci (vykonavatelem státní moci je jeden státní orgán -­ parlament, ostatní státní orgány jsou odvozovány od tohoto orgánu)

• např. forma vlády shromáždění ­- státní moc je koncentrována pouze v jediném státním orgánu, ten má charakter shromáždění (parlamentu), tento orgán si zřizuje k výkonu svých rozhodnutí další státní orgány (např. fr. ústava z r. 1793 ­ vznik Konventu, pařížská Komuna, ústava SSSR z r. 1936, ústava ČSSR z r. 1960)

• za formu vlády shromáždění se považuje i direktoriální forma vlády

dělbě

• státní moc rozdělována mezi nejvyšší státní instituce

• rozdělení spočívá v tom, že mezi institucemi převažuje

  • nezávislost ­ tzv. oddělený výkon státní moci

    • je pro něj typická tzv. prezidentská forma vlády

    • např. USA, někt. středoam. a jihoam. státy

  • závislost ­ tzv. kooperativní výkon státní moci

• typickou formou vlády je tzv. parlamentní forma vlády

• např. westminsterský model, ten ovlivnil vlády v kontinentální Evropě a v koloniích V. Británie

• výraznější modifikací parlamentní formy vlády je forma vlády typická pro V. francouzskou republiku (ústava z r. 58) a racionalizovaný parlamentarismus (r. 49)

• 3 základní druhy vlády ­ prezidentská, parlamentní, shromáždění (tzv. direktoriální forma vlády)

48. Druhy a typy forem vlády

- Dělíme dle toho, jestli patří moc vládě, hlavě státu, nebo zákonodárnému sboru, jakým způsobem je vykonávána a jak se ustavují orgány ji vykonávající.

Monarchie (asi 40 států)

1. absolutistická – v současnosti výjimečná, má zákonodárnou, výkonnou i soudní moc (Brunej)

2. dualistická – přechodný typ, výkonnou moc má panovník+šlechta, zákonodárnou buržoazie, existuje zde i parlament

3. konstituční (parlamentní) – v současnosti nejčastější, panovník je formalita, výkonná moc patří prakticky vládě, zákonodárná parlamentu, volby (politické strany), (Dánsko, Švédsko, Norsko, Belgie, VB, Lucembursko)

Republika (většina států)

1. V podobě koncentrace moci – systém vlády shromáždění (viz ot. č. 52)

2. Prezidentská – nezávislost vládní a výkonné moci, volba přímá, prezident odpovědný jen ústavě, nemůže rozpustit parlament

3. Parlamentní – provázanost vládní a výkonné moci, volba zastupitelská, prezident může rozpustit parlament, ministři jsou poslanci (kromě Fr,Svk), dualismus výkonné moci – prezident + premiér, právo veta

4. + různé smíšené (semiprezidencialismus (Fr), prezidentský parlamentarismus (Chor,Por,Rus,Ukr), parlamentní prezidencialismus (Pol,Lit))

• odpovědnost: individuální, selektivní, kolektivní; racionalizovaný parlamentarismus (SRN) – konstruktivní vyslovení nedůvěry kancléři,

• kohabitace = prezident levice, vláda pravice nebo naopak

• kontrasignace = vláda odpovídá za akty hlavy státu – nutnost podpisu vlády nebo ministra