Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• normy upravující důsledky rozhodnutí orgánů státní moci

• pravidla týkající se právních předpisů, zejména zákonů (stanovení předpokladů jejich právoplatného přijetí, ustanovení o platnosti stanoví, kdy lze nějakou věc upravit ústavním zákonem, zákonem, popř. podzákonnými předpisy)

• pravidla pro vydávání individuálních právních aktů (usnesení parlamentu, rozhodnutí prezidenta, rozsudky soudů)

• normy upravující členění státní organizace a státu

• ve federativních státech určení subjektu federace, rozdělení působností mezi federaci a členské státy atd.

• v unitárních státech je tomuto tématu věnována daleko menší pozornost

• ústavní normy symbolizující stát

• preambule charakterizující stát z hlediska vývoje, současnosti a cílů (některé ale preambuli nemají)

• státní symboly (státní znak, hymna, vlajka, heslo, pečeť atd.), hlavní město

Ustanovení vyjadřující vztah státu ke společnosti a jednotlivcům navenek (vztahová ustanovení)

• státní občanství

• základní práva a svobody

• autonomní prostory jednotlivce chráněné před zásahy státní moci (liberální stát)

• možnost jednotlivce podílet se na správě veřejných věcí (demokratický stát)

• úkoly státu poskytovat jednotlivci nějaká plnění (sociální stát)

• ustanovení umožňující omezení těchto práv (např. postup v nouzových stavech, stavech ohrožení atd.)

• vztah státu k jiným státům

• principy zahraniční politiky, pravidla pro uzavírání mezinárodních smluv a jejich transformaci do vnitrostátního práva, možnost omezení státní suverenity ve prospěch nadnárodní organizace

• např. cíle státu v oblasti sociální, ekologické, kulturní, hospodářské, politické

40 Stabilita a dynamismus ústavy

Stabilita ústavy

• stabilita obsahu ústavy je důsledkem předpokladu, že ústava není právní normou na jedno volební období (zakotvuje fundamentální společenské vztahy, základy zřízení atd.)

• regulované vztahy: názor na demokracii a právní stát by se nemusel měnit i desetiletí

• společenské síly: stojí za ústavou, konsens hlavních demokratických sil ve společnosti

• právní vlastnosti ústavy: abstraktnost norem, ztížená procedura změny

• úroveň zpracování ústavy

• činnosti ústavu aplikujících orgánů: zejména Ústavního soudu

Typy ústav dle jejich ustanovení usilujících o její stabilitu

• nezměnitelné ústavy: takové ústavy, které by se na věčné časy prohlašovaly za nezměnitelné, v historii prakticky neexistují

• ústavy zakazující svou celkovou změnu: lze provádět pouze změny v jednotlivých ustanoveních a v duchu ústavy (např. ústava Norska)

• ústavy zakazující změnu jen některých ústavních ustanovení: buď přesně určených ustanovení, nebo obecně formulovaných zásad; např. ústavy některých monarchií, ale i např. Francie

• ústavy zakazující změnu jen do určitého období: připouštějí změnu, ale až po určité době (často výsledek kompromisu při jejich přijímání), např. ústav USA 1787 (do roku 1808 nepovolovaly Kongresu zakázat přistěhovalectví nebo dovoz osob)

• ústavy zakazující změnu za určité situace: např. ústava Belgie stanoví, že návrh změnu ústavy nelze projednávat v době války nebo když se sněmovny parlamentu nemohou sejít na státním území