Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

Ústavy z hlediska státního zřízení a formy vlády

• ústavy federální nebo unitární, monarchistické nebo republikánské

38. Funkce a obsah ústavy moderního státu

• ústava jako základní zákon plní celou řadu úkolů a rozmanitým způsobem ovlivňuje vývoj společnosti

• funkce ústavy jsou jiné, pokud má být stát výrazem obecného zájmu než pokud bude stát nástrojem určité třídy k udržení a rozvoji její moci

• vychází z vyšší právní síly ústavy jako základu a vrcholku právního řádu

• reguluje fundamentální společenské vztahy (vztahy vznikající mezi lidmi a státní mocí, mezi politickými stranami a voliči, mezi státem a národnostními menšinami, mezi parlamentem a hlavou státu atd.), které vyjadřují povahu daného státu a společnosti, pomáhá regulovat konflikty, které tuto povahu trvale narušují (snaha získat stát pro sebe)

• ústavy vyjadřují i základní politická pravidla hry o moc

• ústava je výrazem zaměření určitého státu a společnosti; tuto funkci ústavy plní, i když v nich o ideologii nepadne ani slovo

• je – li ústava výsledkem dohody základních společenských sil (konsensu), vede k vytvoření předpokladů pro fungování základních společenských mechanismů

• ústava, která umožňuje účast jedince na správě veřejných záležitostí, napomáhá ztotožnění jeho jednání s fungováním společnosti

• ústavy vyjadřují právní a politickou kulturu společnosti, ale i obecně kulturní hodnoty a povahu národa

Obsah ústavy

• ústavní normy, které stanoví pravidla chování v rámci fundamentálních společenských vztahů

• v terminologii ústavní teorie se obsah označuje jako materia constitutionis (ústavní materie)

• normy zřizující a rušící stát jako takový

• v ústavách se vyskytují výjimečně

• zpravidla jsou přijímány v době, kdy stát již existuje, resp. neexistuje (např. kvůli válce)

• výjimkou je náš ústavní zákon o zániku ČSFR

• normy určující území a obyvatelstvo státu

• vymezení hranic státu, režim jejich změn, vnitřní členění státu atd.

• pravidla pro udělování státního občanství a tzv. cizinecký režim

• normy upravující otázky výkonu státní moci

• upravují otázku nositele státní moci, dělby státních funkcí, status státních orgánů (včetně názvů a sídla)

• převládají normy kompetenční, které svěřují jednotlivým státním orgánům oprávnění a povinnost vykonávat svěřenou funkci

• normy stanovící, tzn. co má stát dělat a co může dělat v mimořádných situacích (výjimečný stav, stav branné pohotovosti, stav ohrožení atd.)

• normy týkající se finančního hospodaření státu, státního rozpočtu, rozdělování výnosů z daní atd.

• organizační pravidla činnosti nejvýznamnějších státních orgánů (pravidla časová, procedurální – např. u parlamentu, pravidla upravující postavení osob, které jsou ve funkcích v orgánech státní moci)