Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Volené monarchie
dnes již výjimečně – pouze ve Vatikánu, Malajsii a Spojených arabských emirátech
obvykle doživotně, v Malajsii na 5 let
Republika
hlava státu volená
zakotvené pravidlo rotace – omezení volitelnosti pouze na dvě období (popř. dvě po sobě jdoucí období) - toto pravidlo zavedl G. Washington
ve zvláštních případech je možné i jiné ustavení do funkce:
odstoupení prezidenta (uprázdnění funkce)
USA
může se volit jen jednou za 4 roky
podle ústavy nastupuje viceprezident (např. po odstoupení Nixona nastoupil Ford)
Bosna a Hercegovina
prezidenti se střídají každých 8 měsíců (tříčlenné prezidentství – Srb, Chorvat, Bosňan)
-
revoluce (změna systému) nebo převrat (výměna vládnoucích)
-
používáno v Africe, Asii i Jižní Americe
zbavení funkce
ve středověku např. právo na odpor vůči panovníkovi
v republikách – zbavení funkce cestou obžaloby za porušení ústavních povinností (tzv. impeachment) – viz. Nixon a aféra Watergate v USA
46. Formy vlády (vládnutí) a formy uspořádání výkonu státní moci
vzniká otázka, kdo moc vykonává konkrétně, v jaké oblasti, a jaké jsou vztahy mezi orgány, které státní moc vykonávají – první problém se označuje jako dělba moci, druhý jako forma vlády v úzkém slova smyslu
aby bylo co dělit, musela vzniknout myšlenka o tom, že vládu vykonávají určité orgány nebo osoby
s rozlišením na moc výkonnou (úřady), zákonodárnou (moc poradní, rada) a soudní vystoupil již Aristoteles
Formy vlády
řeší otázku, kdo je subjektem státní moci a jaký je systém vztahů mezi nejvyššími stát. orgány
subjekt - čí rozhodnutí je považováno za státní
rozhodnutí jednotlivce - monarchie (jiné než moderní konstituční parlamentní, protože zde je rozhodování jedince značně omezeno)
rozhodnutí "umělého" kolektivu, který vzniká na základě politicko-právních zásad a rozhoduje sám na základě právního řádu - tento kolektiv formuluje vůli na základě právních principů
viz. ot. č. 43,44
Formy uspořádání výkonu státní moci - ???
47. Dělba moci. Základní pojetí a hlediska
systém vztahů mezi nejvyššími státními orgány
horizontální dělba moci:
dualistická dělba moci
-
existují jen dva druhy nejvyšších státních institucí - instituce zákonodárné a instituce, které právo vykonávají (za výkon považována i vydávání obecně závazných právních předpisů)
-
spojena se jmény Aristotela, Marsília z Padovy, ryzí nauka právní
trialistická dělba moci
-
moc zákonodárná, výkonná, soudní
-
Montesquieu, Locke
kvadrialistická teorie dělby moci
-
moc zákonodárná, výkonná, soudní a některá další (např.: vládní, protože vláda formuluje otázky vnitřní a zahraniční politiky, což žádný jiný orgán nedělá a také protože vláda je nadána pravomoci tvorby primárních pramenů práva; kontrolní, které se zabývají jen činností kontrolní; samosprávní)