Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-
monarcha vykonává svou funkci zpravidla dědičně a doživotně
-
absolutní monarchie (neomezená)
panovník je suverénní osobností, ale i suverénním státním orgánem, soustřeďuje zákonodárnou, výkonnou i soudní moc, jeho moc je nedělitelná, jednotná a neomezená, ostatní orgány státní správy jsou panovníkovi podřízené
Francie 18. století, carské Rusko
-
konstituční monarchie (omezená)
panovník je omezen určitými činiteli, kteří se s ním dělí o vládu
monarcha je jedním ze státních orgánů, ústavou je vymezen jeho poměr k ostatním nejvyšším státním orgánům
panovník nemá privilegované postavení, je jedním z občanů státu, má sice suverénní postavení, jeho svrchovanost je ale omezena ústavou
skandinávské země, Velká Británie
-
stavovská monarchie
panovníkova moc je omezována privilegovanou částí občanů, tj. stavy
je to přechod od absolutní ke konstituční monarchii
-
hlava státu je dočasně volena, platí pro ni právní řád, nemá žádná osobní privilegia
-
vztahy mezi nejvyššími státními orgány jsou založeny na zásadě nezávislosti, systému brzd a rovnovah
-
princip demokratické volby a dočasnosti funkce
-
existence nezadatelných práv občana
-
účast občanů na správě státních záležitostí a rovnost občanů
-
teorie dělby moci
Montesquieu: zákonodárná, výkonná a soudní → tripartita mocí
inkompatibilita funkcí poslance s funkcí jinou
zákonodárná moc vydává prvotní normy, moc výkonná a soudní jsou ji podřízeny a musí ji provádět
výkonná moc může pozastavovat návrhy zákonů
soudní moc působí vůči zákonodárné jako kontrola ústavnosti, vůči výkonné jako kontrola jejích konkrétních rozhodnutí
-
parlamentarismus
systém vlády je založen na existenci nejvyššího ústavního orgánu - parlamentu – jako zastupitelského sboru
parlament má výsadní postavení, vykonává zákonodárnou činnost, kontroluje výkonnou moc, závisí na něm vláda (je mu odpovědná)
parlament má výsadní postavení při tvorbě norem (výkonná moc může vydávat pouze normy podzákonné), obvykle volí i hlavu státu
-
parlamentní republika
parlament má v soustavě nejvyšších státních orgánů vedoucí postavení, vláda odpovídá parlamentu
-
prezidentská republika
nezávislost mocí na sobě, nezávislost nejvyšších státních orgánů na sobě
prezident je hlavou státu a zároveň mu náleží výkonná moc, není závislý ani odpovědný parlamentu, má právo veta a právo zákonodárné iniciativy
k realizaci výkonné moci si vytváří vládu (je to ale spíše poradní sbor)
parlament je omezen na vydávání zákonů a schvalování rozpočtu
44. Nositel státní moci a jednotlivé formy vlády
Nositel státní moci a jednotlivé formy vlády
nositele moci (komu patří moc) lze rozdělit na jeden-málo-mnoho (tvz. aristotelský počet)
Aristoteles zkoumal kvalitu těchto systémů v různých polis