Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

již není chápán pod osobou monarchy (absorpční reprezentace), stává se reprezentantem spol. – reprezentační stát (subjekt reprezentace – lid) - reprezentace parlamentem, kongresem, sněmem

hierarchie správních orgánů → zvláštní stav úředníků z povolání

statistická služba (poskytují státu přehled o jeho stavu), výběr daní, správa financí

juridizace a judicializace mocenských poměrů →soustava nezávislých → nestranné, odborné rozhodování vzdělaným soudcem

stálá profesionální armáda – nemusí se spoléhat na šlechtu, rozhoduje jen odborná příprava

profesionální policejní sbor, justiční stráž apod., s rozvojem diplomacie výzvědné služby

daňový stát – nejen na vedení válek → pravidelně k zajištění chodu

dochází k odlišení státního jmění a soukromého jmění zeměpána

• státní území

územního státu → pevné státní hranice – stát teritoriální, plošný, pevné území

předpoklady pro vymezení místa pobytu, občanství a zejména pro jednotnou aplikaci práva (je pevnější na základě teritoriálního, než personálního principu)

stát působí trvale díky vertikální organizaci (vyšší x nižší úz. jednotky), horizontální (symetrie – územní jednotky mají stejnou povahu) a profesionalizaci (racionální stát)

místo personální nastupuje územní výsost nad všemi subjekty na území státu

institut občanství, obyvatelstvo je evidováno (umožňuje racionální správu, výběr daní)

stát = územní veřejnoprávní korporace – společenství osob obývajících pod jednou mocí určité území, stát je přímo nadřazen jedinci (bez zprostředkování vrchností)

• právní systém

nová kvalita území a územní výsost umožňují vytvořit jednotný systém práva
→ usnadnění právního styku subjektů, odstraňuje bariéry v obchodu apod., překonává právní partikularismus (souvisí se zaváděním celní a měnové unie uvnitř států)

základem tvorby práva se stává stanovení zákonodárnou a nalézací činností

začíná převažovat tvorba pozitivního práva (panovnická novotvorba, pak parlament)

zákon není individuální, ale obecně formulovaný akt (zákonný stát) → éra kodifikací

odlišuje se soukromé (právní subjektivita fyz. a práv. osob, včetně státu, rovnost a autonomie vůle) a veřejné právo (stát jako nositel svrchované moci na vymezeném území)

předpokladem závaznosti je publikace v předem určené formě

doktrína právního státu: stát je rovněž vázán právními pravidly, která vytváří →zaručeno právní postavení jednotlivce, zákaz svévole jednání státní moci, ne vše, co má podobu zákona je nutně právem (koncepce materiálního právního státu)

zásadní je postupné vytváření judiciálních záruk ústavnosti a zákonnosti v podobě institucí veřejnoprávního soudnictví

• obyvatelstvo

soužití lidí vyžaduje sledování společného cíle jedincem a panovníkem

obecný zájem se formuje v podobě obecného prospěchu

občanství = zvláštní vztah mezi jedinci a státem, zanikají privilegované formy takového vztahu (inkolát, indigenát)

jednotlivci jsou zaručována zákl. práva a svobody (obvykle vyjádřena v katalogu, který se postupně stává součástí ústavy státu)

cizinci – zajištění minimálních práv ve vztahu ke státu, kde se nachází (cizinecký režim)

mobilita obyvatelstva (uznání práv jedince vůči státu) – stát základních práv

• výkon řemesel není vázán na cechy

• selské obyvatelstvo dostává svobodu pohybu, ženění, vzdělání

• mobilita v duchovní oblast (tolerance)