Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

→ územní: právní řád se aplikuje na určitém území (územní jurisdikce)

→ osobní (personální): právní řád se uplatňuje ve vztahu k občanům (personální jurisdikce)

• územní suverenita (územní svrchovanost): oprávnění státu disponovat se svým státním územím (buď prostřednictvím státního orgánu, nebo je to předpokládáno od systému přímé demokracie)

Legitimita státní moci

Viz.ot.č.14

Veřejná moc

• stát je zvláštní veřejná instituce, která se odlišuje od ostatních svými politicko–právními znaky a charakterem moci

• moc státu je tedy považována za moc veřejnou

• patří sem obecní moc, krajská moc

• je to moc primárně a principielně státní mocí, sekundárně je tato moc přenášena na tzv. veřejně právní korporace (disponují právem veřejně mocensky působit na společenské vztahy)

• je pro ni specifické autoritativní působení na společenské vztahy a lze ji rozlišovat především podle toho, kdo je jejím subjektem

→ státní moc: subjektem je stát, konkrétními subjekty jsou státní orgány

→ veřejnou moc v užším slova smyslu: jejími subjekty jsou nestátní veřejné právní instituce (subjekty územní s místní sociálně profesní a kulturně duchovní samosprávy)

16. Suverenita státu a její projevy

• je to nezávislá a neomezená státní moc, projevuje se dovnitř i vně státu

• stát je subjektem státní moci, tedy i státní suverenity

• na daném státním území se suverenita státu projevuje jako jedna (jednotná) moc neboli jako územní výsost

• politický charakter toho, od koho stát odvozuje legitimitu státní moci = lid

• konkrétní státní instituce, která suverenitu státu reprezentuje = zejména parlament

• navenek reprezentuje suverenitu hlava státu, popř. nejvyšší státní orgány pro mezinárodní styky

• projevuje se zde ale konkurence států, některé se snaží získat větší autoritu, tzn., že se státní moc může dostávat do závislosti na jiných státech, případně uskupení států (díky vojenským, politickým, ideologickým, ekonomickým nebo taktickým činitelům)

• významnou úlohu hraje mezinárodní právo (budováno na obyčejových a smluvních principech), prosazuje se na zásadách svrchované rovnosti, dobrovolnosti a reciprocity

• od závislosti nutno odlišit stav, kdy se stát svobodně rozhoduje o tom, že se stává součástí určitého vyššího (nadstátního) celku nebo uskupení států

• mezinárodní právo se tak může díky recepci dostávat do vnitrostátního právního řádu

Výsosti (schopnost státu uplatňovat svoji moc)

• územní

• personální

• organizační

Jurisdikce

• územní

• personální

Pozn:

• nesuverénní státní moc: státní moc v nedemokratických státech, nenaplňuje znak legitimity, je závislá z hlediska interna státu na určité politické straně, armádě nebo církvi

• zvláštním případem je moc v absolutistických státech, která je personifikována v osobě monarchy (Bodin – je to nejvyšší moc nad občany a poddanými nevázanou žádným právem)