Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

1. Společenské vztahy a jejich institucionalizace, vznik institucí a jejich členění

Obecná charakteristika instituce

• vznikají:

a) jako produkty opakujících se (a tedy stabilizujících se) společenských vztahů (trvalé spojení těchto vztahů a reprodukce typických činnost = institucionalizace)

b)programově pro řešení budoucích situací (běžně v oblasti státoprávní, správní, vojenské a integrační)

Základní znaky instituce:

1. formalizace (určitá míra zobecnění)

formalizace se týká:

- struktury – tj. vtahů mezi částmi instituce (Instituce představuje celek s vnitřním uspořádáním neboli organizaci)

- funkcí – tj. vnějších projevů instituce

1. určitelnost a relevantní samostatnost instituce – tzn. rozsah funkcí a podoba organizace instituce se může měnit (což může vést nakonec i k byrokratizaci)

2. napětí mezi abstraktní rolí instituce a konkrétními společenskými vztahy, v nichž působí

Specifika moderního státu jako instituce

• specifické znaky spočívají hlavně v politicko-právní rovině

1. stát je instituce, jejíž formalizace je primárně založena na právu.

- východiska politicko-právní podoby státu: politická legitimita, legalita

- díky polit. legitimitě a legalitě je stát „demokratická univerzální instituce společnosti“, tzn. stát je subjekt:

1. jako důsledek prosazování principu suverenity lidu - vláda lidu, pro lid a lidem

2. nejvyšší veřejné moci ve vztahu k území – tedy moc nezávislá na jiných

3. s jednotným právním řádem – všeobecně závazná pravidla chování, která upravují strukturu a systém organizace státu, a zároveň vypovídají o tom, jak stát působí navenek

4. zajišťující ústavnost a zákonnost ve společenských vztazích i ve vlastní činnosti. K tomu slouží prostředky státně-mocenského působení (ty může použít jen v na základě práva)

5. zajišťující základní podmínky existence společnosti - péči státu o obecné dobro

1. Organizační podoba státu se odvíjí od podmínek jeho politicko-právní formalizace.

• typická je relativně stabilizovaná podoba organizační struktury

• vedle normativní (ústavní a zákonné) formalizace k institucionální stabilizaci státu přispívá dělba moci, parlamentarismu a státního zřízení (územního členění státu)

• institucionalizace veřejných institucí často předchází vztahům ve společnosti (formalizace prostřednictvím práva mívá programovou podobu)

- vytváření nových institucí při vzniku státu (může se jednat o vznik státu a vytváření nových jeho orgánů, anebo vytváření nových orgánů v rámci rozdělujícího se státu nebo vytváření orgánů uskupení konfederativního typu)

- vznik nových institucí uvnitř daného státu (když se očekává budoucí působen těchto institucí, typickým je vznik orgánu připravujícího a přijímacího ústavu, nebo orgánu připravujícího určitou koncepci - např. při ohrožení státu, živelných katastrofách)