Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• ústavní právo: upravuje základní vztahy, organizační strukturu státu, vztahy mezi orgány, členění území státu z hlediska státní moci, postavení jednotlivce ke státu

• správní právo: upravuje konkrétní výkon státní moci, jak jsou vykonavatelná pravidla chování

• finanční právo: upravuje pravidla chování mezi státem a společnostmi

• právo Evropské unie: upravuje specifické mezinárodní instituce (např. mezinárodní soud), pohybuje se mimo rámec vnitrostátního práva

• mezinárodní právo veřejné: upravuje vztahy mezi státy, mezinárodními organizacemi a mezi nimi navzájem

• ke zkoumání předmětu státovědy je kromě právních předpisů a norem důležitá i historie, politologie, sociologie, filozofie, politická geografie, ekonomie,…

• na základě popisu (deskripce) usilujeme o zobecnění (preskripci), což vede k úvahám o budoucí právní úpravě a k rozšíření vzdělání

1. Přístup státovědy ke studiu jejího předmětu

• Hlavní problematika spojená s právní úpravou postavení a funkcí státu, postavení jednotlivce a postavení subjektů působících ve vněstátním prostředí

• Požadavky pro státovědný přístup jsou znalosti historie státu a práva, teorie práva a právní praxe

• Interdisciplinární učení, integrativní, zabývá se státem v jeho všeobecnosti

• Snažíme se poznat společnost nejen právními regulacemi, ale i to, co doopravdy je

• Vztah k právním odvětvím

  • Ústavní právo – ústavní východiska právní regulace vzájemných vztahů, ústavní rámec procesních postupů, aplikace práva při soudních procesesch

  • Mezinárodní právo – vně státu, ale může ovlivnit i vnitřek státu

  • Správní právo – poznávání organizace státu, institucionálních a územních složek

  • Finanční právo – regulace finančních, měnových a rozpočtových vztahů

• Pomocné obory – sociologie, politologie, filozofie, ekonomie, historie

  • Historie – vývojové souvislosti veřejných institucí a jednotlivců, historická reflexe,

  • Sociologie – popis poznávaných vztahů, mezi institucemi, jednotlivci, další rámec poznání

  • Politologie – myšlenkově-mocenský charakter,

  • Filosofie – učení o myšlenkových proměnách a názorech na stát

  • Ekonomie – stát jako pečovatel o obecné blaho, např. daňová politika

  • Sociální psychologie – povaha jedince v rámci kontextů vztahů k moci

  • Věda o organizaci a řízení – struktura organizací, fungování veřejné správy

  • Politická geografie – souvislosti mezi přírodními a společenskými jevy

• Výsledky státovědného zkoumání

  • Úvahy o možné budoucí právní úpravě (de lege ferenda)

  • Návrhy na řešení otázek, které nevyžadují n

  • Studijní materiály využívané v rámci výuky

• V anglosaském světě – politics – intezivnější projev politického rámce

1. Metody státovědy

Metody státovědy

• způsob zkoumání jevu z určitého hlediska

Obecné metody