Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

1. Napětí mezi abstraktními rolemi instituce a konkrétními společenskými vztahy může mít více příčin a podob.

• z juristického pohledu jde o: zajištění dodržování ústavnosti a zákonnosti – předpokladem je odborný postup při tvorbě a aplikaci práva

(zamezit nedodržování práva státem, jednotlivci, jinými institucemi)

• z pohledu jednotlivců jde o představy o seberealizaci a o podobě obecného dobra zajišťovaného státem

- zde se může jednat o konflikt zájmů -> omezení konfliktu: demokratické mechanismy tvorby, výkonu a kontroly státní moci.

• napětí může být i ve vztahu mezi státem jako institucí a jeho okolím – příčiny jsou uvnitř organizace státu

- příčiny: - špatné vymezení právního postavení částí organizace státu (působnosti a pravomoci orgánů)

- špatné posouzení problémů, nedostatek vůle či schopnosti jej řešit

- problémy ve vztazích politických (koaličních) partnerů

- byrokratické postupy, necitlivé projevy státu navenek, nediplomatické postupy státu ve vnějších vztazích

1. Stát jako instituce a jeho specifika

Stát jako instituce

• instituce = označení subjektů organizovaného vyjadřování a zprostředkování společenských vztahů

• vznikají produkty určitých stabilizujících se společenských vztahů, ty pak zajišťují rozvoj těchto vztahů

Základní znaky

• formalizace:

• struktury, tj. podstatných vnitřních vztahů mezi částmi (prvky) instituce

• vnějších projevů činnosti instituce, tzn. jejich funkcí, které jsou obvykle typické

• určitelnost a relativní samostatnost

• podoba a rozsah funkce mohou být rozšiřovány či zužovány, nežádoucí je projev byrokratizace

• jsou vytvářeny plánovaně (ne ex post), cíleně, snaha řešení budoucích situací

Specifika státu jako instituce

• vyznačuje se zejména takovými projevy, které jej odlišují od ostatních institucí působících ve společnosti

• jeho specifické znaky spočívají hlavně v politicko – právní rovině

• stát vystupuje jako instituce, jejíž formalizace je primárně založena na právu

• je to společensky univerzální instituce

• subjekt demokracie (je lidu produktem a současně společnosti garantem)

• subjekt nejvyšší veřejné moci ve vztahu k danému území; moc nezávislá na jedincích a institucích

• jednotný právní řád (upravuje strukturu a systém organizace státu, jak působí navenek

• zajišťuje ústavnost a legalitu ve své vlastní činnosti i ve společenských vztazích

• zajišťuje základní podmínky existence společnosti (péče státu o obecné dobro)

• stabilizovaná podoba organizační struktury a vztahů mezi jejími částmi

• možné napětí mezi státem jako institucí s jejími abstraktními rolemi a konkrétními společenskými vztahy může vznikat kvůli:

• nedostatkům ve vymezení právního postavení (působnost a pravomoc státních orgánů)

• nedostatečné posouzení problémů nebo nedostatek vůle a schopnosti jej řešit

• byrokratickým postupům

• problémům ve vztazích politických partnerů

• konflikt zájmů mezi státem a skupinami