Státověda vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- poté koncentrace zákonodárné moci – rozpočet, jmenování státních funkcionářů, základní otázky vnitřní a zahraniční politiky
- autonomní působnost – určuje si pravidla jednání, volí funkcionáře, imunita, plat
- zdánlivý parlamentarismus x poloparlamentarismus x premiérský parlamentarismus (VB) x kancléřský systém (SRN)
- ČSFR – koncepce vlády shromáždění – komplikované
Základy právního postavení parlamentu.
- parlament – volený sbor zástupců lidu, který vykonává zákonodárnou moc ve státě
- v parlamentní formě vlády má zvláštní postavení, které jej odlišuje od zákonodárného orgánu v prezidentské formě vlády
Právní status – znaky státního orgánu a současně jej umožnuje odlišit od jiných orgánů
- znaky – 1) název, 2) sídlo, 3) místo v soustavě státních orgánů, 4) zřízení, 5) ustavení, 6) nároky na výkon funkce ve státním orgánu, 7) složení státního orgánu, 8) struktura, 9) vnitřní organizace, 10) pravomoci a formy činnosti, 11) působnost, 12) organizační pravidla, 13) postavení členů státního orgánu, 14) formy odpovědnosti za výkon svěřené funkce
- název parlamentu – závisí na jejich jednání: diskuze (parlament) x radění (rady), na místě (sněmovna, komora), na dni, kdy se setkávají (Bundestag, Riksdag), shromáždění více osob (kongres)
- nejčastější název – Národní shromáždění (1789, Francie, u nás do 1968)
- sídlo parlamentu – obvykle hlavní město, ve federacích někdy mimo ně
- místo v soustavě státních orgánů – vztahy mezi parlamentem, vládou a hlavou státu
- závisí na formě vlády, o parlamentu je možné mluvit jen v parlamentní formě
- v prezidentské formě – legislativa nebo zákonodárný sbor
- někdy vláda shromáždění – má všeobecnou působnost, organizačně i funkcionálně nadřazeno všem vyšším orgánům a na nich nezávislé, nejvyšší orgán státní moci
- zřízení parlamentu – prostřednictvím aktu nejvyšší právní síly, ústavy
- přitom sám může ústavu přijímat
- ustavení parlamentu – volby, výjimečně dědičnost, virilismus, jmenování za zásluhy
- nároky na výkon poslanecké funkce – požadavky věku, státního občanství, způsobilosti k právním úkonům, někdy bydliště a neslučitelnost
- složení parlamentu – kolegiální orgán
- aspekty složení:
- počet poslanců (pevný x pohyblivý)
- federativní – zaručeno zastoupení každého konstitutivního prvku federace
- národnostní – složení obyvatelstva
- politické – politická statistika, závisí na výsledku voleb
- pohlaví – otázka volby žen
- rotace – táž osoba může být poslancem jen jednou nebo dvakrát po sobě
- věk – věková hranice pro nabytí funkce
- vzdělání – výjimečně
- náboženské – poslanci mohou být jen vyznavači určitého náboženství
- struktura parlamentu
- jednokomorové (unikamerální) x dvoukomorové (bikamerální)