Státověda vypracované otázky

1. Právní status poslance *

Charakter poslaneckého mandátu

- vznik (volba, jmenování, dědičnost)

- obsah – vzájemný vztah mezi poslancem a voliči (imperativní, volný, vázaný mandát)

- zánik

- práva a povinnosti poslance:

- práva poslance jako člena kolegiátního orgánu – volební právo do orgánů parlamentu, práva spojená s vystupováním v parlamentu (poznámky, pozměňovací návrhy, inciativa ad), právo aktivní účasti na jednání orgánů, kde není členem, právo podávat skupinové návrhy

- práva poslance vůči orgánům mimo parlament (vůči moci výkonné) – právo na informaci, právo na intervenci, právo interpelovat a klást otázky vládě ve věcech její působnosti

- právo vytvářet poslanecká sdružení – podle názorů, stranické příslušnosti, dočasná sdružení pro podávání kolektivních návrhů, regionální hlediska – frakce a poslanecké kluby, obvykle stanoven minimální počet členů, právo na finanční a materiální podporu ze strany státu, předsedové klubů tvoří politické grémium (Rada starších), další – skupiny Meziparlamentní unie

- právo poslanecké imunity – imunita procesní (osobní nedotknutelnost) – poslance nelze stíhat v době výkonu mandátu bez souhlasu sněmovny, imunita materiální (osobní neodpovědnost) – svoboda vystupování poslanců, poslance nelze stíhat za hlasování ad = indemnita, další oprávnění – právo odepřít svědectví ad.

- právo na materiální zabezpečení činnosti poslanců – v minulosti se starali o náklady ti, kdo je vyslali na sněm, v současnosti právo na plat a další odměny + využívání MHD ad zdarma

- povinnosti poslance – účastnit se jednání sněmovny a jiného orgánu, do něhož byl zvolen, dodržování procedurálních pravidel

1. Základní otázky tvorby práva *

- k tvorbě zákonů je potřeba legitimace na základě voleb

- státověda zkoumá, jaké možnosti zákonodárce při stanovení obsahu zákona má

- starověký Řím – zákonem je vše, co říká panovník (Ulpianus)

- středověk - nalézání práva na základě přirozaných zákonů, neurčuje je panovník

- marxistické pojetí – právo určuje bez omezení třída

- většinou však kompromisy mezi těmito pojetími

Základní přístupy:

- právně-dogmatický – zkoumá tvorbu práva z hlediska její právní úpravy

- sociologický – společenské faktory ovlivňující obsah práva

- psychologický – motivy rozhodování tvůrce práva (jednotlivec x malý x velký kolektiv)

Zákonodárce

- racionální x demokratický x dokonalý

- je právně definován ústavou – parlament + podíl dalších subjektů (ministerstva ad)

- vydávání zákonů jako zvláštních právních předpisů, které tvoří právní řád

Charakteristické znaky zákona:

- může být vydán pouze zákonodárným sborem

- má vyšší právní sílu

- má zvláštní předmět regulace, obsah a funkci (obsah – určen ústavou, mezinárodními smlouvami, obyčeji a judikaturou)