Státověda vypracované otázky

- druhá komora bývá prostředkem pro zastoupení členských států federace (USA)

- pro unitární státy je vzorem dvoukomorový anglický parlament

- vzájemná kontrola mezi komorami

- vícekomorové (plurikamerální) parlament – Jugoslávie

Hodnocení bikameralismu

- aspekt legitimity - oprávněnost druhé komory (volené přímo, nepřímo, jmenované)

- aspekt reprezentativnosti – jiní voliči než v případě první komory (věk, federace, povolání)

- aspekt funkcionální – jaké funkce plní, kontrola činnosti první komory, součást zákonodárného mechanismu

- vnitřní organizace parlamentu – je dána kolegiální povahou parlamentu

- řídící (monokratické x kolegiátní) a pomocné orgány (výbory, komise, zpravodajové ad)

- projednávají jednotlivé body pořadu dne a připravují pro plénum návrh usnesení

- dočasné vyšetřovací komise – kontrolní funkce

- pravomoc parlamentu – činnost zákonodárná a ústavodárná, vrcholné řízení a kontrola, vydávání obecně závazných NPA a IPA (vyjádření nedůvěry vládě, volba hlavy státu ad)

- působnost parlamentu – pravomoc může být uplatněna jen v rámci určitých společenských vztahů – působnost osobní, časová, prostorová a především věcná:

- ústavodárná

- zákonodárná

- organizační a kreační (ustavování funkcionářů)

- iniciativně politická – základní otázky vnitřní i zahraniční politiky

- kontrolní – kontrola ústavnosti a zákonnosti, činnosti výkonných orgánů

- soudní – rozhodování o závažných přestupcích nejvyšších státních funkcionářů (impeachment), podávání ústavní žaloby

- vnitřní – parlamentní autonomie – jednací řád, finance, vydávání poslanců ke stíhání

- organizační pravidla činnosti parlamentu

- časová pravidla – časový úsek, ve kterém může parlament realizovat své pravomoci a působnost – volební období, princip diskontinuity – nově zvolená sněmovna nemůže pokračovat v projednávání nedokončených otázek, zasedání – období, kdy lze konat schůze parlamentu (schůze ustavující, řádné a mimořásné)

- procedurální pravidla – postupy, kterými dochází parlament ke svým rozhodnutím

- obecná procedurální pravidla – svolávání schůzí, zahájení jednání (kvorum – požadavek určitéhom minimálního počtu poslanců), stanovení pořadu jednání, veřejnost jednání, způsob projednání pořadu, hlasování na schůzích, zápisy ze schůzí

- zvláštní procedurální pravidla – dohodovací řízení mezi komorami a parlamentem, interpelace a otázky, zákonodárný proces, postup při jednání o důvěře a nedůvěře vládě, rozhodování v otázkách útavní obžaloby nejvyšších státních funkcionářů

- další pravidla – na získání podpory návrhu

- postavení členů parlamentu a jejich odpovědnosti za svou činnost - právní status poslance (58)