Státověda vypracované otázky

- státní občanství

- neslučitelnost (inkompatibilita) s některými funkcemi – poslanci (Francie, USA, v ČR to lze, ve VB je to nutné), soudci, členové kontrolních orgánů, státních zastupitelství, soukromá výdělečná sféra (Francie, Švýcarsko, SRN, Španělsko, Rakousko)

- koncepce vlády – záleží na formě vlády, historickém vývoji, úkolech a činnostech, vztahem mezi vedoucím vlády a jejími členy

- vláda s resortním systémem v čele s předsedou vlády (ČR, Itálie, Rakousko) – kombinace kolegiátního a monokratického principu, vláda plní funkce řídící, rozhodnutí jsou většinová nebo jednomyslná

- vláda v čele s prvním ministrem (premiér systém, VB) – silné postavení premiéra, podobnost s kancléřskm principem v SRN, kancléř rozhoduje o základních směrech politiky

- vláda – výbor (direktorium) – švýcarská Spolková rada, každoročně je volen prezident, rozhoduje prostá většina, vláda má 7 členů

- monokratická vláda – prezidentský, absolutistický nebo dualistický systém, poradní charakter vlády, nemá rozhodovací pravomoc

- složení vlády – předseda, ministři, funkcionáři = místopředseda, vicekancléř nebo viceprezident (Švýcarsko), státní tajemníci (Rakousko), státní sekretáři

- struktura vlády – uspořádání, vzájemné vztahy uvnitř vlády

- každá vláda potřebuje k dispozici aparát a další pomocné orgány

- vláda v širším a užším smyslu (VB) – v užším smyslu – premiér, nositelé historických úřadů, státní sekretáři a ministři, v širším navíc - parlamentní sekretáři, parlamentní a státní podsekretáři, vláda v užším smyslu představuje druh výboru

- vláda v podobě kabinetní rady (Francie) v čele s ministerským předsedou + ministerská rada (5 nejdůležitějších ministrů včetně předsedy)

- kabinet podřízený prezidentovi (USA) – Výkonný úřad prezidenta včetně Úřadu Bílého domu, Rady národní bezpečnosti ad. – projednávají a koordinují rozhodnutí prezidenta

- Úřad spolkového kancléře včele se státním sekretářem – postavení ministerstva, kontroluje a koordinuje činnost ministerstev

- vláda s tradičním schématem – předseda, ministři, případně místopředsedové, která se dělí na grémia – nejblíže se této struktuře blíží vláda s resortním systémem

1. Působnost, pravomoc a formy rozhodování vlády moderního státu *

- rozsah působnosti a pravomoci vyplývá z ústavy

Působnost:

- stanovování cílů a základních linií státní politiky- založeno na politickém programu

- koordinování – typická vládní funkce

- slaďování problémů a cílů, příprava rozhodnutí, slaďování výkonu státní správy

- nejčastěji spojeno s postavením předsedy vlády

- jako subjakty vystupují úřady, výkonné úřady, kancléřství, komise, byra a pomocné orgány

informování a komunikace – předpoklad koordinační funkce