Státověda vypracované otázky

- v prezidentské formě jsou ministři odpovědní prezidentovi, ten může delegovat některé ze svých rozhodovacích pravocích na jiné členy vlády nebo Výkonného úřadu

- institut parlamentní žaloby (impeachment), krerou může parlament vznést vůči ministrovi

- funkčí období vedoucích ústředních orgánů nemusí odpovídat funkčnímu období vlády, bvá delší nebo na dobu neurčitou

- vnitřní struktura ministerstev – monokratický nebo kolegiální orgán (grémium)

- organizaci, řízení, úlohu a postavení popisuje status orgánu

- působnost a pravomoc

1) koncepční působení a rozhodování

- formulování, realizace a odpovědnost za resortní politiku

- analýzy, vyhodnocovní a kontrola této politiky

- příprava a návrhy příslušné právní úpravy

- vydávání odvozených obecně závazných právních předpisů

- vztahy a spolupráce s ostatními ministerstvy

- působení v mezinárodních ad stycích a realizace důslednků z nich plynoucích

2) řídící a organizující působení při výkonu státní správy

- vůči podřízeným územním orgánům státní správy a územní samosprávy

3) správně procesní postavení

- ministerstvo vystupuje jako druho- případně prvoinstanční orgán

- odlišnosti od působnosti vlády

- resortní specializace

- územní stránka působnosti

- osobní stránka púsobnosti

- časová stránka působnosti (ministerstvo je ustanoveno pouze pro splnění určitého úkolu)

- způsob rozhodování

- monokratický orgán – rozhodování i odpovědnost nese vedoucí (ministr, státní tajemník), některé jeho pravomoci není možné delegovat (konstitutivní právo podílet se na rozhodování vlády)

- kolegiální orgán – rozhodnutí je přijímáno legitimovaným okruhem osob

- podoba rozhodnutí

1) akt řízení – interní instrukce, služební pokyny, jejichž prostřednictvím je organizována činnost samotného ministerstva a činnost státní správy a orgánů územní samosprávy, které mají přenesenou působnost

2) rozhodnutí – konkrétní návrhy a záměry ministerstva

3) vyhláška – odvozené obecně závazné právní předpisy, projev nařizovací pravomoci

4) rozhodnutí ve správním procesu – prvo- x druhoinstanční

1. Územní orgány státní správy *

- nejpočetnější skupina orgánů státní správy

- zajišťují výkon státní správy ve vztahu k jednotlivým vymezeným částem území státu

- projev organizačního pojetí (systém vládních a výkonných orgánů) státní správy

- tyto orgány existují hlavně v systémech vyznačujících se dvojkolejností

- důležité uplatnění základních organizačních zásad správy (vertikální dekoncentrace ad)

- územní orgány státní správy

1) místní a územní orgány státní správy

- obvykle sledují správně územní uspořádání státu (jejich působnost se týká okresu, kraje, provincie), někdy však sledují úrovně místních samosprávných obvodů