Státověda vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- nutná kontrasignace rozhodnutí prezidenta ze strany vlády
- parlamentní souhlas – vyjádření důvěry – s prezidentem jmenovanou vládou
- direktoriální forma
Charakteristika státní exekutivy, vládní a výkonné orgány moderního státu *
Vládní a výkonné orgány
- exekutivní orgány – výkonné orgány v širším smyslu (hlava státu, vláda)
- vláda – svébytný orgán ve vztahu k ostatním státním orgánům
Rozdělení vládních a výkonných orgánů:
- nejvyšší subjekt výkonné moci
- má ústavní a politickou odpovědnost
- nepodléhá služebním příkazům žádného jiného státního orgánu
- v parlamentních systémech vláda, v systémech s převažující dělbou moci hlava státu
- ústřední orgány státní správy – specializované orgány
- souhrn těchto orgánů (nejčastěji ministerstva) tvoří vládu, kterou jsou zpětně řízeny
- včele stojí odpovědný vedoucí (ministr), který je členem vlády
- další specializované výkonné orgány jsou správní úřady – nejsou součástí vlády
- územní orgány státní správy – jsou řízeny ústředními orgány a působí v jednotlivých částech území státu
Vláda - způsob vzniku, její koncepce, složení a struktura *
- rada ministrů, kabinet ministrů
- jeden z kolegiátních nejvyšších státních orgánů
- v parlamentní formě vlády má rozhodovací pravomoc, v prezidentské poradní funkce
- způsob vzniku – ustavování členů vlády
- jmenovací princip: v absolutní a dualistické monarchii panovník neomezen, v konstituční monarchii respektuje většinu nebo požadavek na menšinovou vládu, v prezidentské republice jsou členové jmenováni prezidentem se souhlasem 2/3 parlamentu, v parlamentní republice podobně jakov konstituční monarchii
- volební princip: SRN - volba kancléře Spolkovým sněmem na návrh prezidenta, tento prezident jmenuje členy vlády na návrh kancléře, Švýcarsko – vláda volena parlamentem
- proces vzniku je zpravidla ukončena vyslovení důvěry parlamentem (ne SRN), ta může být vyslovována i v průběhu funkčního období, pokud o to vláda požádá - kvalifikovaná většina může také podat návrh na vyslovení nedůvěry, vláda musí v případě nedůvěry odstoupit (ČR, Fracie, v Rakousku nemusí být podán návrh, v Itálii nemusí vláda odstoupit)
- ústavně politická odpovědnost – odpovědnost vlády jako celku respektivě jejího předsedy
- vláda je odpovědá parlamentu nebo prezidentovi (prezidentský systém)
- nemusí se jednat o neplnění povinnosti, ale o neshody, nedůvěru k programu
- funkční období – obvykle odpovídá volebnímu obdbí parlamenu (prezidenta), pak demise
- předpoklady na předsedu a členy vlády
- politické předpoklady – jsou navrhováni politickou stranou, případně ministerským předsedou (toto nemusí platit v případě konsensu ve společnosti nebo u úřednické vlády), někdy odborné znalosti