Státověda vypracované otázky

- má privilegované postavení (osobní nedotknutelnost, politickou a trestní neodpovědnost)

- uděluje čestné a i šlechtické tituly, řády, vyznamenání, používá čestné znaky, má nárok na čestnou stráž, může vyžadovat tradiční způsoby a ceremonie

- právo na apanáž (důchod)

- je hlavou státu - svolává a rozpouští parlament, jmenuje jejich členy (část - sněmovny lordů), právo veta (suspenzivního nebo absolutního), publikace zákonů, právo udělit milost

- vrchní velitel ozbrojených sil – reprezentativní funkce

- někdy hlava moci vládní a výkonné - např. práva jmenovat nebo schvalovat předsedu a ministry vlády (spíše formální) – panovníkova odpovědnost za exekutivu je minimální

- nejvyšší představitel a zástupce státu navenek, právo uzavírat mezinárodní smlouvy

- mohou mít i mnohá další oprávnění - záleží na typech monarchií

- absolutní monarchie (absolutní moc panovníka) X parlamentní monarchie (formální reprezentant státu, tradiční a symbolická úloha, VB – „panuje, ale nevládne“ – i tak právo rozpustit parlament, právo absolutního veta – ale nevyužívá je)

1. Hlava státu v republice *

- nejčastější označení prezident (spolkový, říšský, federální…)

- nemá privilegované postavení, není to hierarchicky nejvyšší státní orgán

- nejvyšší představitel státu, vnější nositel, některé exekutivní a moderační funkce

- zpravidla individuální, zřídka kolektivní (prezidentská rada) orgán – důvody historické, politicko-doktrinální, snahy o vznik federativního nebo složeného státu

Ustavování – někdy jmenováním, převážně volbou:

a) přímo občany – Francie, Rakousko, Polsko, Rusko

b) parlamentem – Švýcarsko, ČR

c) speciálním kolegiem – členové parlamentu + delegáti spolkových zemí – SRN, Itálie

- způsob volby vypovídá i o tom, zda jede o republiku prezidentskou či parlamentní

- volební období - v zásadě od 1 roku (Švýcarsko) - 5 let (ČR, SRN) do 7 let (Itálie)

- podmínky zvolení: a) státní občanství, často i zpřísněno, b) věková hranice (40 - ČR), c) možnost opětovného zvolení

- někdy existuje orgán, na který může případně přejít působnost a výkon pravomocí hlavy státu v předem určeném rozsahu (viceprezident – USA, vláda, předseda vlády nebo parlamentu nebo jeho jednotlivých komor – SRN, Francie, Itálie, Rakousko, ČR – dočasnost)

- abdikace – vzdání se úřadu

Působnost a pravomoc:

- nositel vnější suverenity státu, nejvyšší představitel státu

- ratifikuje mezinárodní smlouvy (sjednávájí je obvykle ministři)

- jmenuje diplomatické zástupce, přijímá cizí diplomatické zástpce

- vrchní velitel ozbrojených sil

- svolává, přerušuje a ukončuje jednání parlamentu, rozpouští ho a vyhlašuje nové volby

- má zákonnou iniciativu a právo suspenzivního veta

- jmenuje a odvolává významné státní funkcionáře (vláda, soudci, představitelé kontrolních a finančních orgánů, vojenští představitelé, profesoři VŠ)