Státověda vypracované otázky

- komunikace s parlamentem (předkládání programu, dodávání podkladů, odpovědi na interpelace poslanců)

- informační povinnost se týká i občanů (právo na informace)

- kontrolní a dozorová funkce

- autokontrolní mechanismy x vůči podřízeným orgánům státní správy

- odpovědnost za objektivní, kvalitní a rychlý výkon státn správy

- kontrolní funkce parlamentu, soudů, ombudmanů, NKÚ ad.

- rozhodovací a nařizovací funkce

- patří do oblasti procesně řídících činností

- oprávnění vydávat právní akty (vyhlášky)

- reprezentační funkce

- vněstátní prostředí – zahraniční návštěvy, sjednávání mezinárodních smluv, působení v mezinárodních organizacích, aktivní účast na konferencích

- vnitrostátní prostředí – účast na zasedáních a jednáních ostatních státních orgánů, veřejných i soukromých organizacích a institucí, vystupování v massmediích ad.

Konkrétní projevy těchto funkcí:

- realizace významných politických otázek

- realizace návrhů rozpočtu, zákonů a dalších NPA

- realizace koncepčních otázek hospodářské politiky

- realizace výkonu státní správy

- řešení výjimečných a akutních otázek

- každodenní činnosti

- řašení personálních, kreačních a návrhových otázek

- delegace některých činností na ostatní orgány exekutivy

- řešení dalších otázek specifických pro určitý stát

- vládní usnesení – výsledek jednání a rozhodování vlády

- charakter usnesení v užším smyslu – akty řízení x rozhodnutí

- forma nařízení, dekretů a výnosů – právní akty nejvyšších orgánů exekutivy, jsou projevem nařizovcí (diskreční) pravomoci, mají podzákonný charakter

(od této diskreční pravomoci je nutné odlišovat delegované zákonodárství, které nachází své použití v mimořádých situacích a na základě zmocnění v jiných zákonech)

1. Východiska, přehled a charakteristika základních organizačních zásad veřejné a státní správy *

Zásady organizace veřejné a státní správy

- Pojmová a organizaní východiska

- Přehled a charakteristika základních organizačních zásad

Pojmová a organizační východiska

- veřejná správa v organizačním pojetí

- státní orgány veřejné správy – vládní a ostatní orgány

- orgány veřejnoprávních korporací (nestátní subjekty veřejné správy) – relativní autonomie při působení v oblasti výkonu části veřejné správy, usměrňovací a nařizovací působení prováděné ve veřejném zájmu

- společným znakem obou druhů orgánů je výkon veřejné moci v podobě správy veřejných záležitostí – správní orgány

- dva relativně samostatné okruhy orgánů, které spojuje především veřejně správní charakter jejich výkonné činnosti a někdy také výkon přenesené státní správy

- struktura těchto správních orgánů je založena na určitých zásadách organizace (x princip dělby moci u nejvyšších státních orgánů) – zásady koordinace a subordinace, koncentrace a dekoncentrace, centralizace a decentralizace