VYPRACOVANÉ OTÁZKY

a) státní moc – subjektem je stát

b) veřejná moc v užším smyslu (odvozená) - subjekty jsou nestátní veřejnoprávní samosprávné instituce → moc samosprávy

18. Suverenita státu a její projevy

• výsostnou povaho státní moci je, že je:

  • nezávislá * - nezávislá na jakékoli jiné moci → je původní, má svou politickou legitimitu

  • výlučná * - státní moc je jedna, nemá žádnou konkurující moc

  • neomezená * - neplatí zcela (stát respektuje právo na život, zdraví, svobodu → sám se omezuje + stát se také dobrovolně omezuje na základě mezinárodní smlouvy)

* předpoklady suverenity moci → za suverénní považujeme takový stát, jehož moc je nezávislá, výlučná a neomezená

• uvedené znaky vypovídají o suverenitě, která se projevuje jak dovnitř, tak vně státu

• stát je subjektem státní moci → tedy i státní suverenity

• na daném státním území se suverenita státu projevuje jako jedna (jednotná) moc neboli jako územní výsost

Vnitřní stránka

• politický charakter toho, od koho stát odvozuje legitimitu státní moci = lid

• konkrétní státní instituce, která suverenitu státu reprezentuje = zejména parlament

Vnější stránka

• navenek reprezentuje suverenitu hlava státu, popř. nejvyšší státní orgány pro mezinárodní styky

• vnější stránka suverenity se uplatňuje v podobě zásady svrchované rovnosti

• projevuje se zde ale konkurence států, některé se snaží získat větší autoritu, tzn. že se státní moc může dostávat do závislosti na jiných státech, případně uskupení států (díky vojenským, politickým, ideologickým, ekonomickým nebo taktickým činitelům)

• významnou úlohu při zachování vnější suverenity státu hraje mezinárodní právo (budováno na obyčejových a smluvních principech), prosazuje se na zásadách svrchované rovnosti, dobrovolnosti a reciprocity

• od závislosti nutno odlišit stav, kdy se stát svobodně rozhoduje o tom, že se stává součástí určitého vyššího (nadstátního) celku nebo uskupení států

Projevy suverenity státu v podobě

a) výsosti = výlučné právo státu uplatňovat svoji moc moc nejen v podobě potestas →

i mimo rámec práva, resp. nad rámec práva/

- územní: schopnost uplatňovat moc na svém území

- personální: schopnost uplatňovat moc vůči osobám /otázka, zda platí pro občany mimo území/

- organizační: aplikovaná schopnost uplatňovat moc v té podobě, že si může zřizovat orgány, jaké chce, a určují, které orgány jsou určeny např. ke komunikaci s jinými orgány (orgán státu B si nemůže rozhodnout, s jakými orgány státu A bude jednat, to si určuje každý stát sám)

b) jurisdikce = schopnost státu uplatňovat svůj právní řád

- územní

- personální: ve vztahu k FO a PO, které se nachází mimo území státu občané, cizinci, apatridé

c) svrchovanosti = nedělitelnost státního území → kdo má pravomoc rozhodnout o státním území