VYPRACOVANÉ OTÁZKY

a) pobyt trvalý – někdo chce podnikat nebo žít ze svých úspor na území státu

b) pobyt časově omezený – z hlediska turistiky, studia

ukončení pobytu

→ vyhoštění – na základě rozhodnutí orgánu státu (např. jako trest za TČ)

+ deportace – zvláštní forma vyhoštění, když se někdo zdržuje na území nelegálně x může se týkat i vlastních občanů, kteří budou deportování (vyhnanství)

→ extradice – vydání k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu na žádost cizího státu x platí pravidlo, že vlastní občané se cizímu státu nevydávají + nelze vydat cizince, kterému by hrozil trest smrti, mučení, nelidské zacházení

- existuje tzv. evropský zatýkací rozkaz – na základě podezření ze spáchání určitých TČ se vydávají i občané vlastního státu

+ v případě předávání vlastních občanů k trestnímu stíhání u Mezinárodního soudu v Haagu

→ vypovězení – stát prohlásí někoho za nežádoucího na svém území x lze pouze jednotlivě (např. diplomaté), ne hromadně (např. Židy)

udělování mezinárodní ochrany (azyl)

- zásada, že stát nesmí vyhostit nebo vrátit uprchlíka na hranice země, kde je jeho život či osobní svoboda ohrožena na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, politického přesvědčení

+ dočasná ochrana – osoby opustily stát z důvodu války, nepokoje

71. Parlamentarismus – základní otázky

- parlamentní forma vlády patří ve světě k nejrozšířenějším, je výsledkem historického vývoje, ve kterém se postupně upevňovalo postavení parlamentu, a vyvíjely se vztahy k hlavě státu

- existence parlamentu neznamená, že se v daném státě uplatňuje parlamentarismus

- parlamentarismus jako forma vlády je představován nejen institucionálně vztahy mezi parlamentem, hlavou státu a vládou, ale také určitými pravidly politické hry

- předpokladem je princip většiny jako hlavního legitimního zdroje vládnutí → s tím je spjata existence všeobecného volebního práva a svobodných voleb – předpokladem vzniku reprezentace lidu přítomného při hlasování o základních otázkách státu a společnosti prostřednictvím reprezentantů v parlamentu

→ reprezentativní mandát - poslanec není vázán přímo pokyny svých voličů, ale je mu právně uloženo, aby mandát vykonával podle svého nejlepšího vědomí a svědomí

→ imperativní mandát je charakteristický pro feudální státy, zástupce voličů je vázán instrukcemi, jak má postupovat a hlasovat

- pluralita politických, ekonomických, sociálních a jiných zájmů ve společnosti a s potřebou jejich reprezentace v politické rovině prostřednictvím politických stran

- existence parlamentních frakcí, poslaneckých klubů

- právo menšiny vystupovat jako legální opozice, která není jen trpěna, ale i uznávána

- princip vlády na čas

- na rozdíl od prezidentské formy vlády je těsně je spojena parlamentní většina a vláda => možnost spojení poslanecké funkce s funkcí člena vlády