VYPRACOVANÉ OTÁZKY

- dualismus výkonné moci – vedle prezidenta je zde ještě předseda vlády

- hlava státu je spíše symbolem státu, zpravidla má možnost zasahovat jen v případě jinak neřešitelných rozporů vlády s parlamentem, má právo veta při schvalování zákonů

- nutnost kontrasignace: vláda odpovídá za akty hlavy státu tím, že její každý právní akt potřebuje k tomu, aby byl platný, podpis vlády nebo příslušného ministra

- autonomní působnost parlamentu: určuje pravidla svého jednání, rozhoduje o svých funkcionářích, jeho členové jsou chráněni imunitou, mají placený výkon funkce atd.

72. Základy právního postavení parlamentu

- parlament je obvykle chápán jako volený sbor zástupců lidu, který vykonává zákonodárnou moc ve státě, kryje se s pojmem zákonodárného orgánu či legislativy

- v parlamentní formě vlády má ale zvláštní postavení, které jej odlišuje např. od parlamentu v prezidentské formě vlády

Právní status parlamentu (jako státního orgánu)

- jako zachycuje jeho znaky orgánu a současně jej umožňuje od jiných orgánů odlišit

• do právního statusu státního orgánu patří: název, sídlo, místo v soustavě státních orgánů, zřízení, ustavení, nároky na výkon funkce v něm, jeho složení, vnitřní organizace, pravomoc a formy činnosti, působnost (osobní, časová, místní, věcná, instanční), organizační pravidla činnosti (procesní a časová), postavení jeho členů, formy odpovědnosti za výkon svěřené funkce

Název parlamentu

spjat s:

- způsobem jejich jednání, tj. formou diskuse (parlament) nebo raděním se (národní rada, spolková rada)

- místem, kde se poslanci setkávají (sněmovna, komora)

- dnem, kdy se setkávají (Bundestag, Reichstag)

- s tím, že se jedná o shromáždění více osob (Kongres, Konvent)

nejčastější je název Národní shromáždění (u nás do roku 1968)

Sídlo parlamentu

- bývá jím hlavní město státu, výjimečně se může scházet mimo (hlavně ve federacích)

Místo v soustavě státních orgánů

- je dáno vzájemnými vztahy parlamentu, vlády a hlavy státu

Zřízení parlamentu

- nejčastěji prostřednictvím aktu nejvyšší právní síly (ústavou)

Ustavení parlamentu

- základním a jedině legitimním způsobem jsou volby, jiné způsoby (dědičnost, jmenování za zásluhy) jsou výjimečné

Nároky na výkon poslanecké funkce

- vyplývají z požadavků na volitelnost do poslanecké funkce, zejména se jedná o požadavky věku, státního občanství, způsobilosti k právním úkonům, popř. bydliště nebo neslučitelnost s jinými funkcemi

Složení parlamentu

- typické kolegiální orgány, které rozhodují ve sboru

- významné jsou aspekty jejich složení spočívající v počtu poslanců

• pevný počet: nemění se a je stanoven buď ústavou, nebo zákonem, mění se ale počet voličů, kteří volí jednoho poslance

• pohyblivý počet: nemění se počet voličů nebo obyvatel státu připadajících na jednoho poslance, s růstem voličů se tak zvyšuje i počet poslanců