VYPRACOVANÉ OTÁZKY

- abdikace – funkce mohou přecházet na vládu nebo viceprezidenta

Pasivní volební právo

→ státní občanství: někdy může být dále zpřísněno, např. v USA musí být získané pouze narozením a minimálně 14 roky pobytu

→ věková hranice: bývá stanovena na 35 let (USA, Rakousko), 40 let (ČR), 50 let (Itálie)

→ možné opětovné zvolení: pouze jednou (USA, Rakousko), dvakrát za sebou (ČR), opětovné zvolení jen jednou (SRN) atd.

Působnost a pravomoci

- jako nejvyšší představitel státu zastupuje stát navenek

- sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy a dohody

- jmenuje a pověřuje diplomatické zástupce, přijímá cizí diplomatické zástupce

- je vrchním velitelem ozbrojených sil

- svolává, přerušuje a ukončuje jednání parlamentu, může ho rozpustit a vyhlašuje parlamentní volby, může se účastnit jeho schůzek

- může mít zákonodárnou iniciativu, mívá právo veta (absolutního – odmítnutí nebo suspenzivního – vrácení), podepisuje zákony

- jmenuje a odvolává významné státní funkcionáře

- propůjčuje a uděluje státní vyznamenání

- může se aktivně účastnit schůzek vlády, řídit její schůzky či stát v jejím čele (prezidentská forma vlády)

- má neomezené právo amnestie

příkaz nezahajovat trestní jednání, případně ho zastavit (abolice)

prominutí nebo zmírnění trestu (agraciace)

příkaz k zahlazení odsouzení (rehabilitace)

Odpovědnost

- tradičně je ústavách řady státu upravena nezodpovědnost hlavy státu z výkonu funkce, protože většina jeho pravomocí vyžaduje kontrasignaci předsedy nebo pověřeného člena vlády

- hlavu státu také zpravidla nelze trestat v trestní a správní oblasti

- může být ale na základě ústavní žaloby (impeachement) stíhána pro velezradu, porušení ústavy, úplatkářství nebo jiné těžké zločiny a trestné činy – vše závisí na jednotlivých státech

- sankcí bývá zpravidla ztráta úřadu a často i ztráta způsobilosti jej znovu nabýt

77. Ústavně politický charakter a význam postavení hlavy státu v republice. Postavení hlavy státu v jednotlivých formách vlády

Ústavně politický charakter a význam postavení hlavy státu v republice

- postavení hlavy státu s sebou přináší i určité ústavně politické důsledky ve vztahu k jiným státům a mezinárodnímu prostředí, ke společnosti a k jiným státním orgánům i institucím

→ hlava státu jako reprezentant státu, která zastupuje jednotu národa, vystupuje v postavení politického arbitra mezi vládou a parlamentem

→ jako reprezentant státu vystupuje hlava státu i v prezidentských formách vlády, současně ale stojí v čele výkonné moci a nepůsobí tedy jako arbitr mezi zbývajícími mocemi

- nejvýrazněji se to projevuje u prezidenta USA

→ prezident francouzské V. republiky je nejen reprezentant státu, navíc ale vystupuje jako ručitel národní nezávislosti, územní celistvosti, zajišťovatel chodu veřejných orgánů a kontinuity => požadavek silné politické a osobnostní individuality v čele státu