Kompletní shrnutí

− zánik možný i z jiných právních skutečností: splnění rezolutní podmínky, vypršení lhůty, promlčením

žaloby, osvobozujícím rozsudkem, restitucí in intergrum

Kontrakty verbální (ústní, slovní)

− vznikají pronesením určitých, právem stanovených slov

− nutní bezpodmínečná kongruence mezi otázkou a odpovědí

− stipulace (stipulatio, sponsio)

− abstraktní smlouvy

− přísně jednostranné -> jediná žaloba actio ex stipulatu (condictio) – žaloba přísného práva

− dotis dictio = formální příslib věna

Kontrakty literární (písemné)

− pevná forma: zápis do účetních knih

− jsou to smlouvy formální, abstraktní, přísně jednostranné -> přísná žaloba actio certae creditae

pecuniae

Kontrakty reálné

− ke svému vzniku požadují krom souhlasu také předání věci -> jakákoliv úmluva bez předání věci byla

pouze smlouvou o smlouvě budoucí (pactum de contrahendo)

− původně pouze 4 (mutuum, commodatum, depositum, pignus), postupně se typizované důvody jejich vzniku

rozšiřovaly -> obecně uznána žalovatelnost smluv o jakémkoliv vzájemném plnění, pokud jedna ze

stran již svůj závazek splnila a plnění druhé straně poskytla -> reálné kontrakty nepojmenované

− mutuum (zápůjčka)

− jednostranná smlouva

− s cílem poskytnout druhému úvěr převede věřitel do dlužníkova vlastnictví určité množství zastupitelných

věcí a dlužníka si tak zaváže, aby mu po nějakém čase totéž množství věcí téhož druhu vrátil

− čas vrácení může být smluvně stanoven, nebo může věřitel žádat vrácení kdykoliv

− žaloba actio certae pecuniae (půjčka peněz), actio certae creditae rei

− obě jsou actiones stricti iudicii -> úroky a jiné vedlejší úmluvy jimi postiženy nebyly

− zvláštní případ zápůjčky: fenus nauticum

− dlužník vracel zapůjčenou sumu jedině pod podmínkou, že jeho loď vykoná svou obchodní

cestu úspěšně -> smlouva riskantní (aleatorní) -> možnost zvýšit úrokovou sazbu

− commodatum (půjčka, výpůjčka)

− dvoustranná smlouva nerovná

− věřitel (komodant) dává dlužníkovi (komodatář) individuálně určenou věc do bezplatného užívání

na určitou dobu, komodatář ji mu pak musí neporušenou vrátit

− actio commodati directa (sloužila k vymáhání věci zpět)

− komodatář směl věc užívat jen smluveným způsobem, muselo oni pečovat

− odpovídal i za casus minor (nižší zástavu)

− závazky mohly vzniknout i komodantovi

− pokud komodatář vypůjčenou věc na své náklady užitečně zlepšil

− pokud způsobila vypůjčená věc komodatáři škodu

− actio commodati contraria + komodatář má právo retenční (zadržovat věc tak dlouho, dokud

nejsou uspokojeny jeho nároky)

− výprosa (precarium)

− jediný rozdíl od commodata je v tom, že užívání cizí věci nemělo končící termín, vlastník mohl