ŘP-Příklady

proti slušnosti. 
 

Musel by mít animus furandi (úmysl krást) a úmysl obohatit se. 
 

Příklad 64 
Stejný (Pomponius) píše, pokud se z mého medu a tvého vína udělá medovina, (tak) jsou někteří 

právníci toho názoru, že k ní vzniká spoluvlastnictví. Já považuji za správnější, což i sám 
Pomponius vyslovuje, že věc se spíš stává vlastnictvím výrobce, neboť si neudržela svůj původ. 

Pokud se smíchá olovo se stříbrem, nevzniká spoluvlastnictví, neboť věc je oddělitelná a proto 
nebude možné žalovat prostřednictvím actio communis dividundo, ale prostřednictvím actio in 

rem. Nicméně, pokud nelze (věci) oddělit, například při smíchání mědi se zlatem, tak on říká, 

musí se vindikovať pro parte, a vůbec nejde o stejné rozhodnutí jako při medovině, neboť zde 
zůstávají obě substance přes smíchání zachovány. 

 
Med a víno = smíšení = commixtio (smíšení a slití). Pokud je to oddělitelné, tak k nabytí 

vlastnického práva nedocházelo a vlastníci se mohli domáhat vydání věci actio in rem. Pokud 
věci nelze oddělit, tak podle Pomponia se stává věc vlastnictvím výrobce, neboť si neudržela svůj 

původ.  
Pokud je o trvalé spojení tak se rozlišovalo zda, nastalo s vůli dosavadních vlastníků (v tom 

případě vznikalo spoluvlastnictví ke smíšenině) nebo bez vůle (mohli se na držiteli domáhat 
směsi vlastnickou žalobou poměrné části).  

 
Příklad 85 

Často se stává, že nebezpečí (periculum) za uložené věci nebo peníze nese ten, u koho se 
deponovali. Tak je to tehdy, když je toto výslovně dohodnuto. Ale i pokud se někdo vnutil převzít 

úschovu, píše Julián, převzal riziko, takže musí odpovídat nejen za DOLUS, ale i za culpa a 

custody, nikoliv však za náhodu (casus). 
 

Depositum – smlouva o úschově – reálný kontrakt pojmenovaný dvoustranný nerovný. 
Depozitář odpovídá periculum a dolus, pokud ji užívá, tak i casus. Pokud se však vnutí převzít