ŘP-Příklady

mým vlastnictvím. Pokud si však mého divokého divočáka znovu pustil na jeho přirozenou 
svobodu a on tím přestal být mým vlastnictvím, musí mi patřit actio in factum, jak se i rozhodlo, 

pokud někdo vyhodil pohár někoho z lodi do vody. 

 
Actio in factum – na náhradu hodnoty oné věci 

 
Příklad 44 

Pomponius se zabýval problémem, zda ke kamenům, které se při ztroskotání lodi na řece Tiber 
potopily a po nějakém čase (jejich) zase vytáhly, zůstalo po tento čas zachováno vlastnické 

právo. Myslím si, že vlastnické právo mi zůstalo, ne však držba. Případ není srovnatelný s 
případem otroka na útěku, protože pokud jde o ušlého otroka, považuje se naše držení za 

zachovanou s tím, že otroka nám nikdo z hlediska držby nemůže uloupit. Naproti tomu co se 
týká kamenů, vypadá záležitost jinak.  

Příklad 50 
Traditio má nebo může přenést na nabyvatele ne více, než má zcizitel. Pokud tedy někdo má 

vlastnické právo k pozemku, přenáší jej prostřednictvím traditio; pokud ho nemá, nepřenáší na 
příjemce nic.  

 
Nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má.  

 
Příklad 56 

Věc, která je vytažena z moře, stává se až potom vlastnictvím toho, kdo ji vytáhl, když ji vlastník 
považuje za derelikvovanou (opuštěnou). 

 
Příklad 57 

Zkoumejme tedy, zda nálezce, který neví, komu věc patří, ji přece vzal, v zápětí na požádání nebo 

při prokázaném vlastnického práva (k ní) ji vydal, odpovídá za odcizení. A já si myslím, že není 
zavázán. Mnozí zvyknou prohlásit, že našli nějakou věc a že jsou ochotni ji na požádání vydat. 

Tito tedy projevují, že nejednali s úmyslem odcizit. 
Co ale, pokud někdo žádá nálezné? Ani on není považován za zloděje, ačkoliv něco žádá, co je