Politologie_vypracované_otázky

Ve dnech 23. a 24. 5. 2014 se konaly volby do Evropského parlamentu, v nichţ soupeřilo celkem 857 kandidátů, které navrhly jak parlamentní, tak i mimoparlamentní strany. Zvoleno bylo 21 europoslanců ze 7 politických stran. ODS získala pouze 2 mandáty oproti předchozím 9 mandátům, po 4 mandátechzískala ČSSD, TOP 09 a ANO 2011, po 3 mandátech získala KDU-ČSL a KSČM a 1 mandát Svobodní. Po Slovenské republice byla volební účast druhá nejniţší 18,2%.

Evropská unie a ČR

ČR poţádala o vstup do EU jiţ v lednu 1996. Přistoupila k ní aţ o osm let později na základě souhlasu v referendu a Smlouvy o přistoupení sloţené z vlastní krátké smlouvy a tzv. Aktu o přistoupení a Závěrečného aktu - stejně jako dalších devět přistoupivších zemí. Členem je Česká republika od 1. 5. 2004. Vztahy s Evropskou unií má dobré - i přes menší nedorozumění například v podobě zemědělských kvót, euroskepticismu V. Klause.

Situace po roce 1989

Integrace do západoevropských struktur byla jedním z hlavních cílů Československa po sametové revoluci v roce 1989. První významnou změnou bylo otevření hranic a odstranění řady dovozních kvót. Před Československem ale stál obtíţný úkol transformace centrálně plánované ekonomiky na trţní, coţ byla nutná podmínka integrace do Evropské unie; tuto skutečnost si uvědomovali političtí představitelé na obou stranách.

Jiţ v roce 1989 byl zaloţen fond PHARE, jehoţ úkolem bylo pomáhat Polsku a Maďarsku při přechodu na trţní ekonomiku prostřednictvím finančních grantů a poradenství. Postupně se jeho působnost rozšířila i na další státy bývalého východního bloku, Československo k němu přistoupilo v roce 1990.

Asociační dohody - počátek integrace do EU

V průběhu první poloviny 90. let byly s postkomunistickými státy uzavírány asociační dohody (téţ dohody o přidruţení nebo Eurodohody), které sice nedávaly záruku na budoucí členství v EU, ale umoţňovaly lepší politický dialog, institucionální spolupráci a odstraňování obchodních bariér (Evropská unie se zavázala sniţovat svoje cla a kvóty rychleji neţ východní státy, aby zmírnila dopady volného obchodu na jejich ekonomiky). Po rozpadu Československa musela Česká republika podepsat Eurodohodu znovu; ta vstoupila v platnost 1. února 1995. Na základě této dohody se český premiér také například mohl účastnit zasedání Evropské rady a rezortní ministři se mohli 2x ročně účastnit zasedání Rady ministrů.

V průběhu první poloviny 90. let se představitelé EU zdráhali dát závazný termín, kdy budou moci vstoupit postkomunistické země do Evropské unie. V červnu 1993 byla ale na summitu v Kodani schválena tzv.

Kodaňská kritéria, která určovala podmínky vstupu pro budoucí nové členy: budoucí členský stát musí mít mimo jiné stabilní trţní ekonomiku schopnou vypořádat se s konkurenčními tlaky uvnitř EU a ustálené demokratické instituce.