ÚMEP - výpisky

- výhradu lze učinit jen při podpisu, ratifikaci atd. → v úkonech, kterými vyjadřujeme definitivní souhlas státu se smlouvou

- výklad – pouze smluvní strany nebo subjekty jimi pověřené, zejména dvoustranné spory o výklad těžko řešitelné → dohoda o výkladu (zjednodušená, forma dopisů/nót)
- zdařilá kodifikace upravující interpretaci smluv v podobě Vídeňské smlouvy, text důležitější než úmysl stran
- článek 31 – obecné pravidlo, výklad v dobré víře, hledisko jazykové, systematické, teleologické + přihlédnutí k pozdějším dohodám v rámci výkladu, praxi při provádění smlouvy a pravidlům použitelných mezinárodních práv
- článek 32 – dodatečné prostředky (okolnosti, za nichž došlo k uzavření smlouvy), v případě selhání výkladu na základě článku 31 nejpoužívanější postup
- článek 33 – pravidla pro výklad různých jazykových verzí
- obdoba legálního výkladu hlavně u mnohostranných (definice pojmů za účelem snížení problémů při výkladu)
- spor o výklad → u dvoustranných společný orgán, u mnohostranných jurisdikce mezinárodního orgánu (MSD)
- v oblasti vnitrostátní interpretuje především aplikující orgán (soud)

- vyhlášení – publikace textu smlouvy (Sbírka mezinárodních smluv, podle čl. 10 Ústavy se stává součástí právního řádu) nebo pouhé oznámení o sjednání smlouvy s odkazem na pramen či místo, kde je k dispozici

Mezinárodní smlouva ve vztahu k vnitrostátnímu právu
- proces vzniku upraven jak mezinárodním, tak i vnitrostátním právem
- oba systémy mají mezi sebou úzké vazby → společným tvůrcem obou je stát
- jejich působnost se prolíná i při aplikaci těchto smluv, přičemž aplikace některých z nich nepřekračuje rámec orgánů daného státu (např. Charta OSN, která se nijak vnitrostátního práva nedotýká), ve většině případů je tomu však naopak (zavazují stát upravit poměry jednotlivců, které na rozdíl od něj nejsou subjekty mezinárodního práva)
- mezinárodní smlouva se tak musí dostat navzdory své povaze do pozice práva vnitrostátního, a to prostřednictvím státu (Dohoda mezi ČR a Maďarskem o zamezení dvojího zdanění – stát má zde povinnost jak vůči Maďarsku, tak vůči jednotlivcům)

- předmětem mez. smlouvy jsou přímo vnitrostátní právní vztahy → jsou koncipovány tak, že přímo obsahují unifikované právní normy pro vnitrostátní aplikaci (předpokládají jejich závaznost)
- příklady: smlouvy poskytující práva/ukládající povinnosti jednotlivcům, smlouvy unifikující vnitrostátní práva smluvních států (občanskoprávní či trestněprávní oblast), smlouva vytvářející podmínky pro subjekty jiného státu

- smlouvy self executing → legislativně technicky lze tyto smlouvy přímo použít ve vnitrostátním právu, základem dostatečná konkretizace práva a povinností subjektů bez potřeby prováděcího předpisu (Haagská úmluva o právu rozhodném pro přechod vlastnictví…, 1958)