ÚMEP - výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
= obsahuje přímo pravidla určená vnitrostátním subjektům, stanovící jednoznačně a dostatečně konkrétně jejich práva a povinnosti
- důvody nepoužitelnosti smlouvu upravující postavení jednotlivců
- stanoví pouze určité zásady, které nejsou formulovány dostatečně konkrétně → konkrétní práva a povinnosti vnitrostátních subjektů budou určena až vnitrostátním předpisem
- smlouvy zakládající trestnost určitého jednání ve smluvních státech – musí být zcela jasně formulována skutková podstata i sankce → vždy vyžaduje prováděcí úpravu vnitrostátní
- fakt, že se smlouva dotýká právních poměrů jednotlivců, jednoznačně nevylučuje potřebu prováděcího předpisu (např. Úmluva Mezinárodní organizace práce určuje zásady, nikoliv pravidla → potřeba prováděcího předpisu; totéž platí pro smlouvy zakládající trestnost určitého jednání, viz letecké pirátství)
- prováděcím předpisem (ústavní akt, zákon) může být akt zvláštní povahy (Acts ve VB, dualistický přístup) či obecný akt, na jehož základě jsou automaticky uvedeny všechny mezinárodní smlouvy do práva vnitrostátního (ČR, monistický přístup)
→ není-li v daném případě mezinárodní smlouva pokryta odkazovací klauzulí v ústavě nebo v jiném vnitrostátním normativním aktu, nejsou její ustanovení vnitrostátně použitelná, a tedy ani bezprostředně závazná
- způsob přenosu mezinárodní smlouvy do vnitrostátního práva zůstává v kompetenci práva vnitrostátního
- rovněž se nabízí možnost uvedení obsahu vnitrostátního práva v souladu s uzavřenou smlouvou (pouze pro určité smlouvy)
transformace – schválení smlouvy ve formě práva vnitrostátního
adaptace – pouze obsahový přenos závazků vyplývajících ze smlouvy
inkorporace – vtažení smlouvy do vnitrostátního práva se zachováním její mezinárodněprávní povahy
adopce – použití smlouvy v rámci rozhodovací činnosti
- hlavní způsoby, jimiž se ustanovení mezinárodních smluv stávají závazná ve vnitrostátním právu
- odkaz na mezinárodní smlouvy v ústavě nebo v jednotlivých zákonech, který ustanovením určitě kategorie smluv propůjčuje bezprostřední vnitrostátní závaznost (praxe ČR)
- transformační zákon
- aby smlouva splnila svůj účel, stačí mnohdy její pouhá realizace (jednotlivci se jí řídí), aplikace specifičtější pojem
- současná Ústava způsobilost smlouvy plnit svůj účel označuje termínem „součást právního řádu“
- v souvislosti s aplikací nutno připomenout aplikační nadřazenost mezinárodní smlouvy (v případě konfliktu), avšak bez současné derogace vnitrostátního předpisu, současně musí být v souladu s ústavním pořádkem (čl. 87 odst. 2 Ústavy, rozhoduje Ústavní soud → rozpor lze odstranit pouze změnou ústavního předpisu, text smlouvy již neměnný)
- co se právního účinku odkazu týče, aby byla smlouva na jeho základě vnitrostátně závazná, musí být platná, přímo způsobilá, vnitrostátně vyhlášená, musí být vyjádřen její poměr k vnitrostátnímu předpisu upravujícímu tentýž právní vztah
- odkazovací klauzule → čl. 10 Ústavy a řada dalších (§ 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním)
- druhotná závaznost mezinárodní smlouvy je pak dána jak odkazem, tak i svou závazností na mezinárodní úrovni