ÚMEP - výpisky

- stálé útvary, dočasné útvary – pro splnění určitého úkolu → meziresortní skupiny, task-forces (=specializované pracovní skupiny pověřené určitým jednorázovým úkolem)

Rada EU
- reprezentuje zájmy členských států → protiklad Komise, Brusel (popř. Lucemburk)
- členské státy zastoupeny na ministerské úrovni (resortní ministři podle projednávaných otázek, při obecných otázkách ministři zahraničních věcí/pro evropské záležitosti)
- zasedá jednou týdně, zaměření na určitou oblast (např. Rada ministrů financí)
- předsednictví Rady se mění každých šest měsíců (každý stát co 14 let, ČR naposled v 1. pol. roku 2009) – 2018 – Bulharsko → Rakousko
- úkolem předsedy Rady svolávat schůze, řídit práci Rady, organizovat hlasování, stanovit pořad jednání, podepisovat akty → významná funkce → prosazení zájmu předsedajícího státu
- rozhodovací orgán (sekundární právo EU), dále obecné hospodářské otázky, svolávání konferencí o revizi zřizovacích smluv, udělování pravomocí Komisi k provádění svých aktů a schvalování smluv jménem EU

• jednomyslné hlasování – vyžaduje souhlas všech členů nebo alespoň žádný nesouhlas, zájem na tom, aby rozhodnutí nebylo v rozporu s vůlí některého člena

• kvalifikovanou většinou – kombinováno s váženým hlasováním (uplatnění vlivu státu úměrného jeho velikosti)

  • každý stát má stanovený počet hlasů → kvalifikovaná většina je stanovená absolutním počtem hlasů

  • blokovat rozhodnutí nemůže samostatně skupina velkých ani malých států, 260 z 352 hlasů

    • řeší Smlouva z Nice → demografické kritérium (znevýhodnění malých států) → kladné hlasy alespoň 62% z hlediska obyvatelstva / nadpoloviční většiny počtu členských států (ochrana malých) – o uplatnění musí některý z členských států požádat, jinak se neuplatní

      • přijetí jakéhokoli návrhu může tak zablokovat Německo spolu se dvěma největšími státy (např. Francie a Itálie) – jejich podíl na počtu obyvatel EU přesáhne zbývajících 38% → kumulativní kritérium

    • kladné hlasy musí vždy pocházet od nadpoloviční většiny členských států

    • Lisabonská smlouva → od roku 2014 – kvalifikované většiny bude dosaženo, pokud budou pro návrh hlasovat členské státy s nejméně 65% obyvatel EU, přičemž těchto států musí být nejméně 55% z celkového počtu členů

• prostou většinou – v současnosti alespoň 15 z celkových 28 hlasů, procedurální otázky

- COREPER – Výbor stálých zástupců, připravují zasedání rady z hlediska slaďování rozdílných stanovisek, ten první technické záležitosti, druhý pak otázky politického charakteru; otázky A nejsou Radou projednávány (přímo se hlasuje), otázky části B se pak řeší jednáním v Radě

Evropská rada
- tzv. evropský summit, tvořen hlavami států a předsedy vlád, především politický orgán
- 1964 – 1971 → vrcholné konference, nepravidelně, od roku 1971 třikrát ročně
- s vývojem orgánu přijímá zásadní politická rozhodnutí, mezi 1975 – 1987 např. přímá volba poslanců Evropského parlamentu, vytvoření Evropského měnového systému, projekt EU, rozšíření členské základny,…
- název užívaný od Jednotného evropského aktu, jednotná úprava postavení až v Maastrichtské smlouvě o EU
- čtyřikrát ročně, předsedá tzv. prezident EU (Lisabonská smlouva) → dva a půl roku, nyní Donald Tusk
- otázky rozvoje EU (bezpečnost, jednotná měna, spravedlnost,…), přijímá jednomyslné koncepční závěry, které jsou určeny institucím EU k dalšímu rozpracování