ÚMEP - výpisky

komunitární pilíř
mezivládní pilíře

- 2009 → Lisabonská smlouva, zánik ES – přetavilo se do EU, EU nadstátní charakter (vlastnosti ES – subjektivita a nadstátní charakter); EURATOM nadále, samostatně

- EU (popř. ES) jako silný kompaktní vnitřně soudržný celek zajišťující vysoký stupeň ekonomické a politické integrace → požadavky nenaplnitelné formou běžné mezinárodní organizace → supernacionální (realizace nadstátnosti) povaha, jde do křížku se zásadou svrchované rovnosti států, zachovávají si však svou národní identitu

• EU není pouhým souhrnem členských států, má vlastní autonomní orgány rozhodující i proti vůli členů

• pravomoc těchto orgánů tvořit právo (tzv. unijní, samostatný právní systém)

• finanční samostatnost (vlastní příjmy, finanční nezávislost na členských státech → od nich pouhá 1/5 příjmů)

- jako nadstátní celek EU (ES) rovněž součástí některých mezinárodních organizací, např. WTO (Světová obchodní organizace)

- všechna tři Evropská společenství měla právní subjektivitu podle mezinárodního práva – mohla uzavírat mezinárodní smlouvy s jinými subjekty mezinárodního práva

Charakter EU v současnosti

- v 90. letech rozšiřování základních svobod, pohyb služeb a kapitálu však velmi pozvolna – na základě Jednotného evropského paktu (1986)

- působnost Společenství je rozšířena o tzv. společné politiky – ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, výzkum a technologický rozvoj, rozvojová spolupráce, ochrana zdraví, …
- měnová unie → snaha o zavedení společné měny (19 států z celkových 28 = eurozóna)
- občanství EU → vychází z občanství členského státu; ekonomická činnost, svoboda pohybu a usazování se, volební právo (Evropský parlament, místní samospráva)

- 1997/1999 → Amsterdamská smlouva, na základě nespokojenosti některých států (F, Dán.) → princip flexibility – možnost v jednotlivých konkrétních otázkách rozčlenit členskou základnu ES (EU) na státy, které si přejí rychlejší integraci a ty, kteří si to nepřejí/nejsou schopny
- orientace na východ → institucionální reforma (původně pro malý počet členů), zavedení všeobecného hlasování v Radě (rozhoduje většina, pro menšinu nemožnost práva veta, omezení demokratického prvku) → Smlouva z Nice (2000/2003), přidružení dalších států včetně ČR

- 2001 → Smlouva o ústavě pro Evropu, původně zdola (z vůle lidu) prostřednictvím Evropského parlamentu (konina) → návrh Ústavní smlouvy (Konvent – 300 všemožných členů, 2002 – 2003), podepsán 2004, do hajzlu spláchla referenda ve F a Niz. (2005) – k tomu, aby vzešla v platnost, je nutná ratifikace všech členských států

- 2007/2009 → Lisabonská smlouva, revize Ústavní smlouvy, vyloučení ústavního charakteru EU, možnost obejít referendum (krom Ir.)