3. odpovědník VS

̶

Služba = v podstatě druhy činností /např. příprava a provádění správních úkonů
včetně kontroly, audit, zadávaní veřejných zakázek,…)

̶

Obory služby stanoví vláda nařízením - s tím provázána služební místa /vytvořena
systemizace služebních míst- pro každý služební úřad/,

Organizace státní služby

̶

NÁMĚSTEK PRO STÁTNÍ SLUŽBU

(nesprávně a lidově „SUPERÚŘEDNÍK“)
(pouze JEDINÝ, zastřešuje celý systém).

̶

Jmenuje vláda na návrh premiéra na základě výběrového řízení

̶

Stojí v čele sekce Ministerstva vnitra pro státní službu, vydává služební předpisy,
není kárně odpovědný,…

(aktuálně doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.)

̶

Zastoupen personálním ředitelem sekce MV pro státní službu

̶

VEDOUCÍ SLUŽEBNÍHO ÚŘADU (V KAŽDÉM ÚŘADĚ) - § 14

̶

ten, kdo podle jiného zákona stojí v čele tohoto správního úřadu a tento úřad řídí,
bez ohledu na to, zda je státním zaměstnancem (ministr, předseda ÚOHS, atd.),

̶

řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních
vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího podřízeného služebního
úřadu.

Vznik služebního poměru

̶

Služba se vykonává ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou.

̶

veřejné výběrové řízení – podává se žádost, resp. přihláška

̶

Požadavky (= fakticky předpoklady): -18 let, - bezúhonnost, - občan EU,

- svéprávnost,

- zdravotní způsobilost, - požadované vzdělání.

̶

vzniká na základě rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, zároveň služební orgán
rozhodne o zařazení zaměstnance

̶

služební slib.

̶

do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze předpokládat, že bude ve službě
dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně vykonávat službu

+ složení úřednické zkoušky.
Skončení služebního poměru