3. odpovědník VS

̶

Dle soudní judikatury ovšem mimo „režim“ tohoto zákona

̶

Kdo odpovídá?

̶

Podle přesvědčení Ústavního soudu nelze v daném případě ČAK (jednající prostřednictvím
kárného orgánu) považovat za vykonavatele státní moci, resp. za právnickou nebo fyzickou
osobu vykonávající státní správu, která jí byla svěřena zákonem nebo na základě zákona ve
smyslu § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. Při výkonu kárné pravomoci totiž ČAK
nevykonává státní správu, neboť jí nebyla zákonem č. 85/1996 Sb. ani jiným právním
předpisem svěřena. Správný je sice závěr, že kárné řízení lze považovat za výkon veřejné moci,
jelikož se však nejedná o výkon státní správy, ale o výkon decentralizované veřejné správy –
profesní samosprávy, odpovědnost za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. nelze uplatňovat,
neboť ji (z neznámého důvodu) neupravuje. Reguluje právě jen odpovědnost územních
samosprávných korporací při výkonu samosprávy. Analogicky lze dovodit, že v souzené věci
není dána odpovědnost státu, ale samotné profesní samosprávné korporace – ČAK. (ÚS, IV.
ÚS 3638/15)

̶

Stát odpovídá, pokud škodu způsobily

̶

1/ Státní orgány,

̶

2/ Právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo
na základě zákona, výslovně:
- notáři (sepisování veřejných listin o právních úkonech, zápisy do veřejného rejstříku a úkony
notáře jako soudního komisaře)
- exekutoři (úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských
zápisů a činnosti vykonávané z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu)

̶

3/ Orgány ÚSC, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen
zákonem nebo na základě zákona - tedy v rámci přenesené působnosti

̶

ÚSC odpovídá, pokud

̶

Škodu způsobil sám (jeho orgány) při výkonu VS v samostatné působnosti

̶

(Přičemž „výkonem VS“ třeba rozumět tzv. vrchnostenskou správu)

̶

V případě ÚSC tedy odpovědnost v závislosti na povaze působnosti

̶

Předpoklady vzniku odpovědnosti

̶

Odpovědnost podle zákona č. 82/1998 Sb. = „modifikovaná“ soukromoprávní odpovědnost
za škodu, zejména v rovině:

- Absence zavinění (objektivní odpovědnost bez možnosti liberace – tzv. absolutní

odpovědnost)

- Zvláštních forem deliktního jednání („forem odpovědnosti“ = odpovědnost za

rozhodnutí a NÚP)

̶

Odpovědnost za nemajetkovou újmu

̶

Obdobně výslovně také odpovědnost za nemajetkovou újmu

̶

(Avšak až s velkou novelizací zákonem č. 160/2006 Sb.)

̶

Dále také některé (omezující) podmínky a procesní aspekty

7) Tzv. regresy (regresní úhrady)

̶

Obecná východiska

̶

Mohou odpovídat za způsobenou škodu také jednotliví úředníci?

̶

„Přímá“ odpovědnost státu/ÚSC (důvod = zvýhodnění poškozených)