3. odpovědník VS

̶

V domácím prostředí převládá představa, že odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci
nevyžaduje zavinění na straně škůdce = odpovídá na tzv. objektivním principu

̶

Důvodem pro objektivní odpovědnost = rizikovost činnosti (obdobně také v rámci
soukromého práva)

̶

Stále však třeba příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a vznikem škody

̶

(= Možnost spolu/odpovědnosti poškozeného)

̶

Ve výsledku dle předpokladů odpovědnosti

̶

V případě odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci obecně:

̶

Jednání škůdce: Má zvláštní povahu (výkon veřejné moci, zvláštní skutkové podstaty)

̶

Protiprávnost: Zpravidla vyžadována (= pochybení při výkonu veřejné moci)

̶

Škoda: Vyžadována

̶

Příčinná souvislost: Vyžadována

̶

Zavinění: Nevyžadováno

6) Představení právní úpravy

̶

V domácím právu lze rozlišovat

̶

„Obecnou úpravu“ odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci =
zákon č. 82/1998 Sb.

̶

„Zvláštní úpravy“ odpovědnostiza škodu při výkonu veřejné moci v některých jiných
zákonech:
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (§ 95 a 96)
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii (§ 24 až 24b)
Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské a justiční stráži České republiky (§ 23)
Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky (§ 50 až 52)
Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním
řízením (§ 19)
Zákon č. 154/1994 Sb., o bezpečnostní informační službě (§ 17)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) (§ 35
až 37)

̶

Výjimečně také určité „dobrovolné odškodňování” (aktuálně za tzv. „krizová opatření”)

̶

Zákon. č. 82/1998 Sb. obecně

̶

= Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo
nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o
notářích a jejich činnosti (notářský řád)

̶

„Provádí“ čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod

̶

Stanoví podmínky a podrobnosti (čl. 36 odst. 4 Listiny)

̶

Domáhat náhrady škody se lze zásadně jeho prostřednictvím

̶

Dvě formy odpovědnosti =
1/ Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím
2/ Za škodu způsobenou NÚP

̶

(Obdobně pro stát i ÚSC – jen s dílčími odchylkami)

̶

Na co se nevztahuje?

̶

Soukromoprávní vystupování subjektů veřejné moci (VS)
(Včetně nevrchnostenské správy)

̶

Není možná konkurence nároků = buď, anebo…

̶

Kdo odpovídá?

̶

Pouze stanovené veřejné subjekty

̶

= Stát + územní samosprávné celky (obce a kraje)
Odpovědnost ÚSC jednou z hlavních „novinek“ zákona č. 82/1998 Sb. (oproti zákonu č.
58/1969 Sb.)

̶

Zákon č. 82/1998 Sb. ovšem opomíjí tzv. neúzemní samosprávu
(Profesní komory s povinným členstvím a veřejné vysoké školy)