4. odpovědník

̶

Vyřešení:

a) Odložení věci
b) Rozhodnutí o vině a uložení správního trestu x zastavení řízení
̶

SPRÁVNÍ DELIKT („protiprávní jednání odpovědné fyzické nebo právnické osoby, jehož znaky
jsou uvedeny v zákoně, které je postižitelné správním orgánem v rámci výkonu veřejné
správy“)

̶

VS projednává a trestá správní delikty

1. Přestupky (pojmenované a výslovně označené) § 5 zákona č. 250/2016 Sb.
2. Tzv. jiné správní delikty (než přestupky)

a) Disciplinární (kázeňské, kárné) delikty
b) Pořádkové delikty

1. 7. 2017
Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích
Zákon č. 183/2017 Sb. - změnový zákon (28. 6. 2017) – dalších +/- 250 zákonů

Přestupky

̶

§ 5 zákona č. 250/2016 Sb.

Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a
který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.

̶

Odpovědnost FO

̶

Odpovědnost podnikající FO

̶

Odpovědnost PO (tj. i státu a ÚSC)

̶

Hmotněprávní problematika přestupků – základy odpovědnosti za přestupek – pachatel
přestupku, zánik odpovědnosti za přestupek, správní tresty

̶

Procesní problematika přestupků – řízení o přestupcích -postup před zahájením řízení,
odložení věci, zahájení řízení, rozhodnutí o přestupku, přezkoumání rozhodnutí o přestupku

Základy odpovědnosti za přestupky

̶

společná ustanovení pro všechny přestupky a pachatele, § 5 až 12 (pojem, pokus,
pokračování, trvající, hromadný, spolupachatel)

̶

pro fyzické osoby, 15 let, příčetnost a zavinění

̶

pro právnické osoby, § 20 až 21 (přičitatelnost, obecný liberační důvod)

̶

pro podnikající fyzické osoby, § 22 a 23 (přičitatelnost, obecný liberační důvod)

̶

Zánik odpovědnosti a odpovědnost právního nástupce § 29 až 34 (stavění a
přerušení promlčecí doby, lhůty 1, resp. 3 roky; přechod na právního nástupce u PO a
podnikajících FO)

̶

§ 15 a zavinění

(1) K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje zavinění. Postačí zavinění z nedbalosti,
nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.
(2) Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, nebo
b) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej
poruší nebo ohrozí, s tím byl srozuměn.
(3) Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených
důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí, nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k
okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.