Pracovní právo - otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Často v průmyslově specifických regionech
Podniková úroveň
-
Precizován pp předpisy, umožněn právní úpravou kolektivního vyjednávání
-
Některé formy u nás nejsou právně regulovány:
Vyjednávání sociálních partnerů za účasti vlády.
Spolupráce státu a sociálních partnerů při tvorbě legislativy (tzv. kulaté stoly).
Uskutečňování sociálních konferencí apod.
-
Evropský sociální dialog
Formy: bipartitní a triparatitní, úrovně: nadodvětvový a odvětvový.
Evropská komise převzala závazek usnadňovat a podporovat SD.
výbor pro sociální dialog (nadodvětvový) a 29 výborů pro odvětvový.
-
Základní principy: vyjednávat lze o všem; lze ho vést vždy, za všech okolností; neformálnost jednání; rovnost stran.
-
Výsledkem jsou tzv. „gentlemanské“ dohody o určitých problémech sociálního charakteru (nejsou právními dokumenty ani prameny práva).
-
Generální dohody bývaly výsledky tripartitních jednání, uzavírané v zájmu předcházení sociálnímu napětí a dosažení sociálního smíru; jejich uzavření není právně regulováno; od roku 1995 k jejímu uzavření nedošlo.
PROCESNÍ PRAVIDLA PRO KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ
Evropský model – spíše nepodnikové vyjednávání, americký model – spíše vyjednávání na podnikové úrovni, asijský model – hlavní důraz na vytváření podmínek pro sociální smír a předcházení stávkám.
Kolektivní vyjednávání = základní metoda vzájemné komunikace mezi oo a zamteli či jejich sdruženími.
Cíl kv = sjednávání kolektivních smluv.
Někdy se jednání zahrnuje neformálními kontakty, jindy jedna strana (nebo obě) předkládají své výchozí návrhy písemně.
Některé okruhy otázek vyžadují vyšší úroveň (mzdy), jiné podnikovou (pracovní podmínky).
Kolektivní dohody:
Již zmiňované „gentlemanské dohody“ – nepsané dohody, nejsou kolektivními smlouvami v pravém slova smyslu.
Ve větších podnicích obvykle nejprve přednáší své stanovisko s odůvodněním zamtel a poté zástupce odborů; obě strany si vytvářejí pracovní komise nebo odborné skupiny specializované na dílčí okruhy otázek připravují podklady pro obsah ks; smluvní strany si po zahájení jednání často určují svého tajemníka nebo mluvčího, který sděluje dosavadní výsledky širším zájemcům.
Obě strany musí mít při vyjednávání dostatečný proces pro přednesení svých návrhů, seznámení se s návrhy druhé strany, přípravu svých stanovisek, často je nutná konzultace s odborníky na danou problematiku.
Kolektivní smlouva: pojem, obsah, platnost, závaznost, účinnost
POJEM (celkově KS - § 22 an.)
Kolektivní smlouva je hlavní cíl kolektivního vyjednávání.
Poprvé uzavírány v anglii v 19. Století k řešení mzdových otázek dělníků; později se rozšiřovala jejich působnost na další námezdní pracovníky.
Od dřívějšího konfrontačního kv se v posledních desetiletích dostalo k posunu k sociálnímu partnerství – hledání konsenzuálních východisek uzavírání ks.
Ks = dvoustranné pracovněprávní jednání uzavírané mezi oo nebo více oo (v případě ks vyššího stupně oo či odborovým svazem) a zamteli nebo jejich sdruženími na straně druhé.
Podnikové – pro jednoho zamtele, upravuje práva zamců v menším rozsahu; nemůže pro zamce upravovat práva v menším rozsahu než ks vyššího stupně.
Vyššího stupně – spadá pod ni více zamtelů.