Pracovní právo - otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Právo zaměstnanců na informace a projednání
Směrnice EP a Rady 2002/14/ES ze dne 11. 3. 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v ES a Evropská sociální charta zavazují členské a signatářské státy zajistit, aby zamci byli zamtelem informováni, či aby s nimi byla některá opatřená projednána.
Účel: zamci se dozví s dostatečným časovým předstihem o změnách a opatřeních zamtele a mají možnost se k nim vyjádřit/ovlivnit je sami/prostřednictvím svých zástupců.
§ 276-280 ZP: okruh povinně předávaných informací nebo projednání.
Pokud u zamtele nepůsobí OO/RZ/zástupce pro BOZP, musí je zamtel informovat a jednat s nimi přímo z toho vyplývá že právo se uskutečňuje především prostřednictvím OO/RZ/zástupce pro BOZP.
Sociální dialog a kolektivní vyjednávání: právní úprava, zahájení a průběh
Sociální dialog = neustále probíhající proces dvoustranných nebo třístranných jednání mezi sociálními partnery.
Velmi úzce souvisí s kolektivním vyjednáváním.
KV v užším smyslu = všechna jednání mezi účastníky kolektivních ppv, týkající se uzavření, změny či plnění kolektivních smluv.
-
KV v širším smyslu = nahrazováno právě pojmem „sociální dialog“ představuje každé jednání mezi subjekty kolektivního práva, jež zahrnuje problematiku práce, pracovních a mzdových podmínek (tedy i neformální jednání).
-
Tzn., že kolektivní jednání je úzkou částí sociálního dialogu.
-
Subjekty:
-
Kolektivního vyjednávání – pouze OO.
-
Sociální dialog – zaměstnance můžou zastupovat všechny typy zástupců.
-
V obou případech jde o proces, jehož základní charakter spočívá v komunikaci, tedy ve vyjednávání liší se v postavení a rozsahu pravomocí zástupců na straně zaměstnanců a cílů této komunikace.
Rozlišování těchto pojmů je českým specifikem – v úmluvě mop č. 154 zahrnuje definice kolektivního vyjednávání i pojem sociální dialog u nás ale kolektivní vyjednávání užší, jelikož v zákoně č. 2/1991 o kolektivním vyjednávání byla upravena jen ta část kv, která směřuje k uzavření kolektivní smlouvy.
SOCIÁLNÍ DIALOG A JEHO FORMY
V ČR se uskutečňuje na základě právních předpisů, právem neregulovaných dohod, jednání mezi sociálními partnery atd.
Cíl: předcházení, případné řešení konfliktů, udržení sociálního smíru, hospodářského rozvoje a úsilí o humanizaci práce.
Úrovně:
-
Nejvyšší úroveň – tripartita, politická rovina
-
Zástupci států (vládní zástupci, ministři) + nejvyšší představitelé zamtelů a zamců
-
-
Odvětvový dialog
-
Bipartitní mezi zamci a zamteli v určitém odvětví
-
V čr neexistuje přesná definice odvětví
-
-
Regionální dialog
-
Bipartitní nebo tripartitní mezi zamteli, zástupci regionu, reprezentanty územní samosprávy
-
-