Proces_vypisky

rozsudek je obecně vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění (§ 161/1) – týká se tedy jen rozsudků na plnění

pariční lhůta = lhůta k plnění – zákonem stanovená na 3 dny od PM rozsudku (15 dní, pokud jde o vyklizení bytu), ale může být nahrazena lhůtou soudcovskou / rozložením plnění na splátky, kdy se rozhodnutí stává ohledně jednotlivých splátek vykonatelným tehdy, kdy se stanou splatnými – soudcovská musí být vždy ve výroku obsažena, pokud není, platí zákonná; prvním dnem lhůty je den následující po dni, kdy nabylo rozhodnutí PM (rozsudek 1. stupně je tak vykonatelný 18 dní po doručení rozhodnutí, u odvolačky 3 dny po doručení)

• soud ji nemůže zkrátit, pouze prodloužit

• zmeškání nelze prominout, je lhůtou propadnou

• pokud neodsuzují k plnění, jsou vykonatelné nabytím PM

předběžná vykonatelnost

• rozsudek je vykonatelný, ačkoli není v PM – právní moc a vykonatelnost se vzájemně nepodmiňují! jsou to dvě různé vlastnosti rozhodnutí

• pariční lhůta běží již od doručení, přičemž není zákonem určena, musí ji určit soud

• je přípustná jen výjimečně

• obligatorní – nastává přímo ze zákona

  • odsuzující k plnění výživného/pracovní odměny za poslední 3 měsíce před vyhlášením rozsudku

  • předběžná vykonatelnost nemusí ani být výslovně uvedena ve výroku

• fakultativní – opírá se o rozhodnutí soudu

  • musí být stanovena výrokem

  • může ji stanovit u kteréhokoli plnění, jestliže by účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy

  • tento výrok může být zcela samostatně napaden odvoláním, ale jeho podání nemění nic na předběžné vykonatelnosti! (později se bude posuzovat jako bezdůvodko, pokud jej změní/zruší odvolačka)

• týká se pouze rozsudků na plnění – rozsudky, u nichž není vykonatelnost vázána na běh pariční lhůty (určovací, statusové, nahrazující projev vůle), nemohou být předběžně vykonatelné

odklad vykonatelnosti

• dalším rozhodnutím soudu lze odložit vykonatelnost, která již nastala/o níž bylo pravomocně rozhodnuto (pravomocné rozsudky, ale i usnesení a předběžně vykonatelné rozsudky)

• nejedná se o případ, kdy je na základě rozhodnutí soudu nabytí vykonatelnosti stanoveno na pozdější dobu než zákonnou! u odkladu jde o to, že rozhodnutí již je vykonatelné, ale až do dalšího jej nelze vynutit

• nařizuje se např. v řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, o dovolání a ve věcech, ve kterých bylo rozhodnuto jiným orgánem – aby nebylo nutné vracet víc, než by bylo nutné ... :D