Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




EZP - materiály ke zkoušce 2019

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (682.54 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Byrokracie

V demokratických společenstvích, ve kterých není moc soustředěna do rukou jednoho člověka je obvyklé, že rozhodovací schopnosti daného společenství jsou mnohem pomalejší než u režimů, kde vládne pouze jeden člověk. Evropská unie je však tak ohromný kolos, že zdaleka převyšuje byrokratický aparát jakéhokoliv jiného státu. Je to vlastně soubor všech států dohromady plus nad nimi se tyčí další, ještě mnohem větší skupina úředníků. Dokud EU byla tvořena několika málo státy, které byly na podobné ekonomické úrovni a jejich cíle byly velmi podobné, nebyl toto velký problém. Avšak v dnešní době je EU tvořena 28 státy na různé ekonomické úrovni a s různými cíli. Aby EU nediskriminovala slabší tak dodržuje zásadu, že ty nejdůležitější věci musí odhlasovat celá osmadvacítka jednohlasně. Čím více EU má členů tím větší šance je, že se najde jeden nespokojený, který z určitých důvodů bude dané rozhodnutí brzdit nebo ho zcela zablokuje. Od vstupu ČR do EU se s tímto problémem potýkají hlavně podnikatelé, kteří musí plnit mnohdy pro ně nesmyslná nařízení EU a dělat mnohem více administrativy, než byli do té doby zvyklí. Evropská unie se „proslavila“ několika nařízením, které obyčejným lidem připadají zcela nesmyslná a obtěžují je.

Nejednotná zahraniční politika

Nejlépe se dá postihnout na nedávné krizi s Ruskem. EU společně se Spojenými státy americkými uvalili na Rusko ekonomické sankce, kvůli okupaci Krymu. Některé státy (převážně z východní Evropy) jsou však s ruskou ekonomikou úzce propojeny a sankce by jejich hospodářství prakticky zmrazili.

Nejednotná ekonomická síla zemí EU

Tento problém sahá až k samým základům ekonomie a tržního hospodářství. Nejedná se pouze o evropský problém, ale celosvětový. Rozdíly mezi bohatými a chudými se neustále zvětšují, místo aby se zmenšovali. A to jak v rámci jednotlivých občanů, tak i v rámci států. Pokud umožníme opravdu „rovný“ a „férový“ obchod, státem nijak nerušený ani regulovaný je jasné, že ti ekonomicky silní porazí ty ekonomicky slabé. Tato myšlenka je na první pohled správná. Ti schopní „přežijí“ a ti neschopní zkrachují. Pokud by v ekonomické soutěži začínali všichni se stejnými podmínkami, pak by to jistě bylo spravedlivé. Ovšem firmy, které jsou velké a úspěšné mohou bránit malým začínajícím firmám v rozrůstání. Díky svým finančním možnostem a svému vlivu je ve „spravedlivé“ soutěži snadno porazí, zničí a upevní si svoji pozici na trhu. Díky tomuto systému mohou vznikat monopoly, obrovské nadnárodní korporace, které postupně ovládnou několik odvětví hospodářství a není možné je, jakkoliv legálně porazit a zastavit. Evropa se díky tomu rozděluje na západ (ti bohatí) a východ (ti chudí). Toto rozdělení zde je již dlouho a EU se nepodařilo domnělé nůžky zavřít. Navíc v posledních letech se objevuje nové rozdělení, a to na severní Evropu (bohatá) a jižní Evropu (chudá). Zatímco střední a severní Evropa vzkvétá, jižní Evropa (Řecko, Itálie, Španělsko) se utápí v dluzích. Evropská unie zatím není schopna tyto krize řešit, pouze je oddaluje a ony díky tomu pouze nabývají na síle. Dluh roste, nezaměstnanost stoupá, nespokojenost obyvatel stoupá a jejich odpor k EU se také zvětšuje. EU má tak svázané ruce s tím něco účinně udělat, což jenom prohlubuje krize a dává za pravdu všem odpůrcům Evropské unie.

Témata, do kterých materiál patří