EZP - materiály ke zkoušce 2019

Pokračující ekonomické potíže

Globální recese a dluhové krize v roce 2008-2009 v eurozóně významně ovlivnila evropské ekonomiky, zapříčinila rostoucí nezaměstnanost a představuje riziko pro celý evropský bankovní systém. Některé vlády EU zavedli nepopulární úsporná opatření ve snaze zadržet rozpočtové schodky a veřejný duh. S cílem zastavit krizi v eurozóně se Řecko, Irsko, Portugalsko a Kypr dožadují mezinárodní finanční pomoci. I přes některé pozitivní známky se mnoho zemí EU i nadále potýká s pomalým růstem ekonomiky, vysokou nezaměstnaností (zejména mezi mladými lidmi) a nespokojenou veřejností. Ekonomické rozdíly v rámci EU vytvářejí napětí mezi členskými státy. Řecko bylo například pobouřeno „diktátem“ Německa pro vícero úsporných opatření. Někteří členové střední a východní Evropy mají námitky proti poskytování finanční pomoci Řecku, k zvládání migrační krize, z důvodu jejich chudších ekonomických pozicí v rámci EU. Mnozí pozorovatelé naznačují, že robustnější ekonomický růst by mohl pomoci zmírnit některé problémy, kterým v současné době musí EU čelit.

Vzestup anti-evropských a euroskeptických politických stran

Během několika posledních let v mnoha zemích EU došlo k zakládání anti-evropských spolků, které můžeme také nazývat jako euroskeptické. Nejedná se o nový jev. Do značné míry jde o reakci na hospodářské stagnace v Evropě, úsporná opatření a krizi eurozóny. U některých občanů krize eurozóny vyvolala dlouholetou obavu o demokracii v EU a to, že běžný občan již nemá žádné slovo v rozhodnutích z Bruselu. Euroskeptické strany sázejí na obavy občanů z migrační krize, ztráty evropské identity atd.

Rozhodnutí Velké Británie vystoupit z EU

Mnozí analytici odhadují, že EU bude nucena, vlivem Brexitu, věnovat více času a prostředků k vyřešení otázek ohledně migrace, terorismu a slabému hospodářskému růstu. Vzhledem k tomu, že britská zahraniční politika měla značný vliv na zahraniční politiku. Brexit by mohl zároveň tlumit perspektivu pro další rozšiřování EU, zčásti proto, že Velká Británie byla jedním z nejvěrnějších příznivců (v rámci EU) o pokračování expanze, včetně Turecka. V dlouhodobém horizontu Evropská unie pravděpodobně stojí před zásadní volbou mezi těmi, kdo podporují další integraci jako řešení a těmi, kteří si myslí, že integrace zašla příliš daleko a měla by být pozdržena. Obzvláště je třeba dodat růstu hospodářského růstu a zajištění bezpečnosti EU. Brexit v konečném důsledku může vést ke stejně smýšlející unii, která je schopna hlubší integrace bez opozice Velké Británie. Brexit zároveň může posílit vyhlídky na užší spolupráci v oblasti obrany EU, protože Velká Británie měla výhrady k některým opatřením v této oblasti.