Poznámky

Nizozemská škola – po vestfálském míru 1648 dochází k trvalejšímu uspořádání Evropa, samostatné Nizozemí, právníci zdůrazňují pojem suverenity, projevuje se zásadami teritoriality a učením o mezinár. zdvořilosti

• zákony platí uvnitř hranic a zavazují jeho poddané

• poddaní jsou všechny osoby zdržující se na území státu trvale nebo přechodně

• suverénní státy přiznávají státům působnost jejich zákonů i v druhém státě, pokud se nedotýkají jeho svrchovanosti  neexistuje povinnost aplikovat cizí právní řád

Angloamerická doktrína 19. st. – přejímá z nizozemské školy zásadu teritoriality a učení o mezinárodní zdvořilosti, připojuje učení o nabytých právech (stát má chránit práva nabytá v cizině v souladu s tamním právním řádem) – soud neplikuje cizí právo, ale poskytuje ochranu subjektivním právům

překonání statutární teorie

• Wächter – soudce má rozhodovat zásadně podle práva svého státu, využívat výslovné normy MPS svého státu, kolizní otázky řešit právních norem vztahujících se na řešený problém (z HP vytvářet MPS)

• Savigny – základem není zdvořilost, ale existence mez.právního společenství, výchozí zásadou řešení kolizních otázek je

  • vůle stran

  • pokud není, pak „sídlo“ pro každý právní poměr (závazky – místo plnění, věci movité i nemovité – podle umístění, osobní poměry – domicil osoby …)

moderní pojetí MPS – pozornost je soustředěna na právní poměr a pro něj vyhledává použitelný právní řád (statutární teorie se soustřeďuje na právní předpis a vymezuje pro něj rozsah použití)

internacionalistická škola – ovlivnil Savigny učením o mez.pr. pospolitosti, teorie, že MPS je odvozeno od MPV – Mancini – základem mez.společenství je princip národnosti (st.příslušnosti), právní řád sleduje člověka za hranice státu  mez.právo přikazuje státům respekt k právnímu řádu každé osoby podle její příslušnosti v mezích veřejného pořádku

pozitivisté – pramenem MPS je neomezená a svrchovaná vůle zákonodárce každého státu

současnost – důraz na komunikaci (narativní normy – označují určité hodnoty, odklon od příkazu aplikace k různému směřování při rozhodování – ohled na blaho dítěte, city, respekt ke kulturní identitě), otevřenost k hodnotám a zájmům, respektování lidských práv, pohyb osob / zboží / služeb

ČR a SR – Jan Krčmář – 1906 – Úvod do MPS, historicko-pozitivistický směr, prof.Zimmermann

• kodifikace – 41/1948 Sb. o mezinárodním a mezioblastním právu soukromém a o právním postavení cizinců v oboru práva soukromého, zrušen 1964 a nahrazen ZMPS

• v současnosti – prof. Růžička, prof. Pauknerová

1. Kvalifikační problém, způsob jeho řešení

   • není-li možné při řešení PVMP použít zvláštní HP přímou úpravu, je nutné vyhledat kolizní normu a na jejím základě určit rozhodné právo  kvalifikace a subsumpce daného případu  kvalifikační problém při podřazení právního poměru

   • kolizní norma + HP normy rozhodného práva (tuzemské i cizí) – kvalifikační problém vzniká, pokud se dotčené právní řády neshodují v hodnocení otázky

   • mozaiková úprava (více právních řádů) – určení právních řádů kolizními normami, vyčlenění norem, které budou použity, hodnocení norem (zda jsou povolány k úpravě otázky)  pokud se neshodují v hodnocení  rozhodnutí, kterému pojetí dát přednost