Poznámky

Důvody vzniku kvalifikačního problému

• rozdíly v systematickém uspořádání – právní institut je v jednotlivých právních řádech systematicky zařazen do jiného okruhu právních poměrů než v právu soudu (majetek po zůstaviteli bez dědice – někde připadne státu jako dědici podle dědického práva někde zvláštní důvod nabytí majetku státem nespočívající v dědickém nároku)

• různé rozhraničení mezi právními instituty – smlouva o dílo a smlouva pracovní (NE při rozdílech v terminologii – řešení interpretací)

• neexistence úpravy právního institutu cizího práva v tuzemském právu – legitimace nemanželských dětí  v ČR mají všechny děti rovné postavení  problém, pokud institut chybí v tuzemském právu – není k dispozici ani kolizní norma

  • použije se ustanovení platné pro obdobný institut (ustanovení pro osvojení zmiňuje vedle osvojení i „podobné vztahy“)

  • využít v kolizní normě abstraktní pojmy (závěť – pořízení pro případ smrti)

Řešení kvalifikačního problému

• cílem je určení právního řádu, podle kterého se bude postupovat při vyhledání kolizní normy = kvalifikační statut, nutno brát v úvahu

  • zda postačí určení jednoho právního řádu nebo více různých právních řádů

  • v kterém okamžiku rozhodování kvalifikační problém vzniká

• relativně samostatná právní úprava - složky rozhodované věci a jejich právní úprava jsou relativně samostatné (kupní smlouva: PaP účastníků, způsobilost k PÚ)

  • subsumpce se provede pod rozsah určité kolizní normy podle práva státu rozhodujícího orgánu (tuzemského práva – lex fori) kvalifikace podle HP norem legis fori  stanovení právního pojmu používaného kolizní normou, pod který otázka spadá  určení kolizní normy  určení právního řádu

  • v případech institutů cizího práva – kam by institut zákonodárce systematicky zařadil, pokud by ho chtěl upravit – pro určení mateřství by se použilo kolizní pravidlo jako pro určení otcovství

  • rozdíly v systematickém zařazování – rozhoduje zařazení ve shodě s lex fori

  • klasifikace je ukončena vyhledáním kolizní normy, po určení rozhodného práva se jedná již o výklad a použití rozhodného práva

  • po určení rozhodného práva – úprava se přenechává tomuto právu (jak by se použilo ve státě cizího práva), předmětem pravidla vytvářeného kolizní normou je PVMP a NE kategorizace právních norem

• nesamostatné situace spojené se situacemi upravenými jiným právem – pro různé, na sobě závislé otázky, jsou stanoveny různé kolizní normy (způsobilost k PÚ a forma PÚ)

  • vyčlenění norem z právních řádů, na které odkazují kolizní normy  kvalifikace právních norem  nebezpečí oddělení HP norem od jiných norem pro úpravu příslušné otázky

  • při hodnocení lex fori se po určení rozhodného práva vyčlení pro každou otázku normy, které

    • spadají do pojmu v rozsahu kolizní normy podle legis fori