Zkouška

Kolizní a materiální volba práva

O kolizní volbu práva se jedná v případě, kdy se právo účastníky zvolené aplikuje právě tak, jako se v případě jiných KN aplikuje právo určené za pomoci jejich hraničních určovatelů.

1. př. čl. 3/1 NŘI. – smlouva se řídí právem, které si strany zvolily

Materiální volba práva je upravená tak, že její platnost závisí na hmotněprávních ustanoveních právního řádu, který by byl jinak rozhodný pro daný právní poměr. V takovém případě nejde o skutečnou volbu práva.

Neomezená a omezená volba práva

Pokud strany nejsou omezeny ve volbě rozhodného práva, jedná se o neomezenou volbu. Strany si mohou zvolit jakýkoliv platný právní řád. Z této formulace vychází NŘI.

• př. čl. 3 a § 87 ZMPS

Některé zahraniční úpravy umožňují omezenou volbu práva, nelze zvolit kterýkoli právní řád.

1. př. čl. 7/3 NŘI

Výslovná a konkludentní volba práva

Účastníci mohou ujednání o volbě práva učinit jakoukoliv formou.

Lze učinit buď výslovným projevem vůle, ať už písemným nebo ústním. Určení rozhodného práva:

1. výslovně označí, kterého státu právním řádem se řídí jejich právní vztah

2. př. tato smlouva se řídí českým právem

3. označí pouze kritérium pro určení zvoleného práva

4. př. tato smlouva se řídí právem platným v sídle prodávajícího

5. jen určí KN určitého státu, podle kterých se určí rozhodné právo pro jejich vztahy.

Strany ale mohou svůj projev učinit i konkludentně. O konkludentní projev se jedná, jestliže se účastníci v textu smlouvy odvolají na ustanovení určitého právního řádu, na určitý právní institut typický pro některý konkrétní právní řád. Projevená vůle nevyplývá např. z jazyka určeného pro sepsání smlouvy nebo ujednání stran o založení příslušnosti soudů určitého státu.

Hypotetická volba práva

Způsob určení rozhodného práva, při němž soudce v případě, že účastníci ani výslovně ani jinak neprojevili svou vůli stanovit rozhodné právo, vyhledává právo, které by byli účastníci stanovili za předpokladu, že by o volbě práva uvažovali.

Dodatečná volba práva, změna volby práva

Volba práva bývá nejčastěji učiněna při vzniku právní poměru současně s uzavřením příslušné základní smlouvy. Ale může být uzavřená až po vzniku právního poměru. V tomto případě bude věcí stran, aby samy určily, zda dodatečně učiněná volba práva má působit od jejího sjednání (ex nunc) nebo od vzniku právního poměru (ex tunc). Pokud bude sjednána se zpětnými účinky, nemohou být dotřena práva třetích osob.

Stejně tak mohou strany učiněnou volbu práva změnit a dohodnout se na použití jiného práva.

Volba několika právních řádů

Není vyloučeno, aby se různé součásti právního poměru spravovaly různými právními řády, ale je nemožné aby se stejné otázky řídily více právními řády současně.