Zkouška

– problém nahromadění norem nebo jeho nedostatku

1. druhotná kvalifikace lex causae – nejdříve se kvalifikuje skutkový stav podle legis fori, poté se určí kolizní norma a podle ní rozhodné právo lex causae

2. stupňovitá kvalifikace – v prvém stupni kvalifikace lex fori, nalezneme kolizní normu, která odkáže na rozhodné právo

3. autonomní kvalifikace – srovnávání právních řádů, vytváření nových pojmů (nedostatkem je neexistence sjednocující autority)

4. kvalifikace ad hoc – hodnotí okolnosti každého konkrétního případu, nedostatek právní jistoty

5. funkční kvalifikace – bere v úvahu funkci normy, kterou má plnit

7. Imperativní normy v mezinárodním právu soukromém

• Pojem imperativních norem

• Členění imperativních norem

• Úprava v nařízení Řím I a Řím II

= určité tuzemské předpisy, které se musí použít v mezích jejich předmětu úpravy vždy, bez ohledu na to, zda se jinak právní vztah řídí na základě kolizní normy jiným než tuzemským právem (použijí bez ohledu na rozhodné právo)

• někdy se hovoří o tom, že se jedná o normy, které ignorují mezinárodní prvek

• předcházejí použití kolizní normy a omezují tak prostor pro její použití

• jejich prostřednictvím se veřejnému pořádku dává aktivní (pozitivní) úloha – prosazuje hodnoty

• různá označení: předpisy přímo použitelné, nutně použitelné, imperativní, absolutně kogentní, nezaměnitelné, atd.

• je třeba je odlišit od obvyklých kogentních norem vnitrostátního práva (občanskoprávních a obchodněprávních, atd.), tyto totiž lze nahradit normami jiného práva, jestliže se ho má na základě kolizní normy použít

Jak je poznat?

1. z územního nebo osobního vymezení předmětu úpravy (např. vztahují se na devizové tuzemce),

2. ze smyslu a účelu úpravy (ze smyslu a účelu úpravy práv k nehmotným statkům lze vysledovat, že se vztahují k určitému území),

3. z judikatury – obecně zkrátka výkladem

• př. IN: § 1 odst. 5 ZoOHS – Tento zákon se vztahuje i na jednání soutěžitelů, k němuž došlo v cizině, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na území ČR.

• IN mohou být i soukromoprávní normy pokud neslouží pouze ochraně jednotlivců

Dělení IN:

1. IN místa soudu (lex fori)

2. IN lex casuae

3. IN třetího státu – také mohou mít vliv

Teorie použití imperativních norem:

• u IN lex fori není problém – národní soudce je povinen je aplikovat

• hlavní problém: způsob aplikace či zohlednění účinků zahraničních IN - přístupy:

  1. přímá aplikace na základě odkazu normy fóra (kolizní, speciální norma)

  2. přihlédnutí k účinkům cizích IN – materiální přístup – skutečnost významná pro účastníky na základě legis casuae – zejména se přihlíží k cizím IN kvůli uznání a vykonatelnosti rozhodnutí

• dojde-li ke konfliktu tuzemských a cizích IN, je zřejmě s ohledem na možnost prosazení rozhodnutí z hlediska uznání a vykonatelnosti doporučitelné dát přednost cizím IN – ale neměly by účinkem odporovat tuzemskému VP